Jak vybrat chytrý vysavač

Jak vybrat chytrý vysavač?

Chytré robotické vysavače tvoří již poměrně častou výbavu každé moderní obytné jednotky Stačí jej pouze naprogramovat a o vše ostatní už se postará sám. Je vhodný pro úklid podlah i koberců a týdně vám ušetří až hodiny času. Důležité však je vybrat si takový vysavač, který se hodí právě pro vaši domácnost nebo kancelář. A o tom, jak na to, si povíme v následujících řádcích.

Typy robotických vysavačů

Ještě než přejdeme k samotným aspektům, kterým je potřeba při výběru chytrého vysavače věnovat pozornost, představíme si základní druhy těchto přístrojů.

Robotické vysavače na koberce a zvířecí chlupy

Tyto vysavače disponují důmyslným systémem rotačních kartáčů, které dokážou velice efektivně vysát nejen běžný prach, ale také zvířecí chlupy a vlasy. Na koberce s nízkým chlupem postačí základní modely, v případě vysokého chlupu je pak třeba investovat do vysavače s vyšším výkonem a sací silou. Ač je přístroj primárně určen na koberce, lze jej bez problému použít i na tvrdé podlahy a dlažby.

Robotické vysavače s mopem (2 v 1)

Robotické vysavače 2 v 1 dokážou nejen vysát, ale také vytřít všechny typy tvrdých podlah. Velká část z nich přitom nabízí funkci mopování nasucho i namokro. Po odepnutí mopovací utěrky – která odstraní i ten nejjemnější prach na podlaze, s ním lze snadno vysávat i koberce.

Na co se při výběru chytrého robotického vysavače zaměřit?

Ač se výběr robotického vysavače může na první pohled zdát docela triviální záležitostí, opak je pravdou. Existuje totiž celá řada aspektů, které je k pořízení toho nejlepšího úklidového parťáka vzít v potaz.

Účel použití

Základním rozhodovacím kritériem je samozřejmě to, k čemu konkrétně budete vysavač používat. Postačí vám jednodušší model na hladké povrchy, nebo jím budete vysávat i koberce? Spokojíte se pouze s funkcí vysávání, nebo zvažujete také model, který umí i vytírat? Odpovědi na tyto otázky určí typ robotického vysavače, který byste si měli pořídit.

Sací výkon

Robotický vysavač nemusí přenášet prachové a jiné částice přes hadici, a tudíž mu oproti klasickým vysavačům postačí nižší výkon. Menším číslem se proto nenechte odradit.

Nicméně, sací výkon nesmí být až příliš nízký, neboť v takovém případě robot drobky a nečistoty pouze rozmetá, čímž vám rozhodně nepomůže.

  • K vysávání hladkých povrchů stačí výkon v rozmezí 30-40w,
  • k vysávání koberců, vlasů či zvířecí srsti pak 40w a více.

Počítejte ale s tím, že roboti s vyšším sacím výkonem mohou být o něco hlučnější. U některých dražších modelů je možné sací výkon regulovat, případně zapnout tzv. turbo režim, který se hodí na obzvlášť znečištěná a zanesená místa.

Druhy kartáčů

Většina robotických vysavačů je vybavena dvěma typy kartáčů, a to hlavním (podélným) kartáčem a postranním (přimetacím) kartáčem.

Hlavní kartáč

Hlavní kartáč slouží ke smetení prachu a jiných nečistot do sacího otvoru a může být vyroben z různých materiálů. Jednu z možností představuje kartáč gumový, který si patřičně poradí s hrubými nečistotami, avšak vzhledem k tomu, že guma při svém rotačním pohybu naráží do podlahy, je o něco hlučnější než kartáč štětinový.

Štětinový kartáč

Štětinový kartáč dokáže lépe zachytit prach, vlasy či zvířecí chlupy, a proto se výborně hodí na koberce. Zde je však třeba počítat s vyšší náročností na údržbu, neboť se do něj vlasy a chlupy zamotávají, a je proto nutné kartáč (nejlépe po každém vysávání) očistit. Ideální řešení představuje kartáč kombinovaný, který se hodí na oba typy povrchů. Za zmínku stojí ještě kartáč textilní, který se užívá na povrchy, jež by štětiny nebo guma mohly poškodit.

Postranní kartáč

Postranní kartáč slouží k ometání zdí a nábytku a díky svým dlouhým štětinám se dostane i do rohů. V ideálním případě by měl mít robot takovéto kartáče dva, ale postačí i jeden. Setkat se lze i s modely bez přimetacích kartáčů, čemuž však bohužel odpovídá výsledná kvalita úklidu.

Kapacita zásobníku na nečistoty a na vodu

Už samotná velikost robotického vysavače svědčí o tom, že kapacita jeho zásobníků je obecně malá. Objem zásobníku na nečistoty se pohybuje v rozmezí od 0,3 do 0,8 litru, přičemž k úklidu velkých prostor se doporučuje kapacita 0,5 litru a více.

Chytrý vysavač 2 v 1, který zvládne i mopování namokro, disponuje také zásobníkem na vodu, jehož objem bývá 150, 250 či dokonce 300 ml.

Vedle kapacity nádoby na vodu se zaměřte také na intenzitu máčení podlahy, aby vyhovovala vaší podlahové krytině.

Typ filtru

Každý vysavač, ten chytrý nevyjímaje, je opatřen určitým typem filtru. V opačném případě by docházelo k rozptýlení nasátého prachu zpět do prostoru.

U robotických vysavačů se nejčastěji setkáváme s tzv. HEPA filtrem, který je jednak nejúčinnější a jednak vhodný i pro alergiky. Jednou za čas se však doporučuje filtr vyměnit, neboť se postupně zanáší, a ztrácí tak na kvalitě. Doporučený interval je jednou za tři měsíce až půl roku.

Aby vysavač nejen dobře vysál (případně i vytřel), ale současně neobil všechny rohy, nenarážel do nábytku či nespadl ze schodů, musí být vybaven vhodnou navigací. Ta ovlivňuje způsob orientace a pohybu vysavače po místnosti.

Robotické vysavače bez navigace

Levnější modely robotických vysavačů bývají bez navigace a po prostoru se pohybují buď zcela náhodně pouze za pomoci nárazových senzorů, nebo na základě vlastního algoritmu.

Robotické vysavače vybavené pouze nárazovými senzory nepoznají, kde už uklízely, a proto se stává, že jedno místo uklidí několikrát, zatímco jiné vůbec. Průměrně tak uklidí pouze 70 % plochy.

Robotické vysavače s navigací

Chytré vysavače s navigací nejčastěji disponují kamerovou nebo laserovou navigací, případně vnitřní GPS. Vůbec nejpokrokovějším řešením v současné době jsou kamerové navigační systémy s technologií vSLAM. Díky ní si robot umí vytvořit mapu okolního prostředí a současně sledovat svou pozici.

Oproti vysavačům bez navigace sice vysává kratší dobu, avšak o dost efektivněji. V případě, že mu dojde během úklidu baterie, je po nabití schopen vrátit se na místo, na kterém skončil. Žádná část pokoje tedy nezůstane neuklizená. Co se míry pokrytí plochy při úklidu týče, činí až 99 %.

Kapacita baterie a rychlost nabíjení

Kapacita baterie je důležitým kritériem určujícím velikost plochy, kterou je vysavač schopen na jedno nabití uklidit. Výdrž se u různých přístrojů liší, a to především v závislosti na výrobci, režimu vysávání a členitosti terénu.

Jak vybrat chytrý vysavač - kapacita baterie a rychlost nabíjení

Doba provozu se tak pohybuje někde mezi 40 až 240 minutami. Ve většině případů se jedná o 120-180 minut.

  • Počítejte s tím, že baterii bude nutné za nějaký čas vyměnit. Ještě před pořízením robota si proto raději zjistěte, jaká je cena samotné baterie a zda ji uživatel dokáže vyměnit sám, nebo bude muset navštívit servis.

Doba nabíjení je v průměru od 2 až po 7 hodin

Také doba nabíjení se model od modelu liší. U některých to mohou být pouhé 2 hodiny, u jiných zase 6-7 hodin. Pečlivě si proto projděte specifikaci produktu.

Většina robotických vysavačů má dokovací stanici, do které se v případě potřeby dojede sám nabít. U některých je umožněno i napájení pomocí kabelu a zdířky pro napájení umístěné na samotném těle vysavače.

Rozměry, tvar a hmotnost vysavače

Pravděpodobně nejčastěji se setkáte s robotickým vysavačem klasického kulatého tvaru, který bývá pro maximální efektivitu úklidu vybaven postranními kartáči. Kromě toho se však lze setkat i s vysavačem trojúhelníkovým, hranatým či déčkovým. Tyto se dostanou o něco lépe do rohů místnosti.

Výška a šířka

Zvláště důležitými parametry jsou výška a šířka vysavače. Je-li vysavač příliš vysoký, hrozí zde riziko, že se zasekne pod postelí, gaučem či jinými kusy nábytku.

  • Standardní výška chytrých vysavačů se pohybuje v rozmezí od 6 do 10 až 14 cm.
  • Šířka vysavače hraje důležitou roli tam, kde jsou mezi jednotlivými kusy nábytku a zdí úzké prostory. Na výběr máte z vysavačů o šířce 17-35 cm.

Hmotnost

Hmotnost přístroje je klíčová pouze tam, kdy je nutné robota často přenášet. Nicméně, hmotnost těchto přístrojů není nikterak závratná, většinou se pohybuje okolo 3-6 kg.

Výška překážky, kterou je vysavač schopen zdolat

Vedle výšky samotného robota je důležitá také výška překážky, kterou umí překonat. Od té se totiž odvíjí to, zda se vysavač dostane přes práh nebo na koberce.

Většina robotických vysavačů umí překonat překážku do výšky 1 cm, ale v případě vyšší prahů či koberců s vyšším chlupem, je na místě zvolit takový, který zdolá i překážky 1,5 až 2,2 cm vysoké.

Ovládání

Velká část chytrých robotických vysavačů nabízí hned několik způsobů ovládání. Vedle klasického tlačítka zabudovaného v samotném těle robota, se lze setkat i s dálkovým ovládáním či ovládáním prostřednictvím mobilní aplikace.

Díky mobilní aplikaci budete moct svého robota kdykoliv a odkudkoliv ovládat mobilním zařízením. Například mu můžete naplánovat úklid bytu, když jste zrovna v práci.

Kromě toho vás aplikace upozorní také na stav baterie, potřebu vysypání zásobníku na nečistoty, nutnost vyměnit filtr a spoustu dalšího.

Jak vybrat chytrý vysavač - ovládání

Hlučnost přístroje

Jak již bylo zmíněno v sekci o sacím výkonu, robotickým vysavačům postačí oproti klasickým vysavačům výkon nižší. Z toho důvodu jsou také výrazně tišší.

Hlučnost nejtišších robotických vysavačů se pohybuje v rozmezí 55-56 dB, což je hodnota, při které můžete například nerušeně sledovat televizi.

Vysavače s hlučností kolem 60 dB jsou stále v komfortní zóně, avšak ty, které vydávají hluk kolem 70 dB už úplně ideální nejsou. Pokud však plánujete vysavač pouštět především tehdy, nejste-li doma, pak se hlučností nemusíte příliš zabývat.

Náročnost na údržbu

A na závěr něco ryze praktického – náročnost na údržbu. Má-li robot dlouho sloužit, potřebuje samozřejmě pravidelnou a náležitou péči.

Svou roli zde sehrává především velikost sběrného koše. Pokud je příliš malý, brzy se zaplní, a v důsledku toho pak ztrácí výkon a případně i trousí nečistoty po podlaze. Ideální je, pokud je zásobník na nečistoty vyjímatelný shora. Vysouvání koše zboku nebo jeho umístění na podvozek vysavače není příliš pohodlné.

Nezapomeňte vyčistit kartáče a filtry

Čas od času je třeba vyčistit také hlavní a boční kartáče a filtry. V případě hlavního kartáče volte takový, který byl navržen tak, aby se do něj nezachytávaly vlasy a aby jej šlo snadno demontovat a vyčistit. Chováte-li domácího mazlíčka, poohlédněte se po chytrém vysavači se speciální bezúdržbovou hlavicí určenou k vysávání zvířecích chlupů.

Výše uvedená kritéria jsou ta základní, která byste rozhodně neměli opomíjet. Existuje však celá řada dalších – týkajících se především vedlejších funkcí a dalších „vymožeností“, jako jsou třeba funkce virtuální stěny či detekce nečistot – na které se v případě zájmu můžete podívat také, a pořídit si tak opravdu špičkového pomocníka.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Dezinfekce vzduchu v místnosti

Dezinfekce vzduchu v místnosti: Tipy a rady

Ať už vzhledem k současnému dění okolo koronaviru či vlivem nastupujícího chřipkového období, je více nežli dřív dbát na čisté a sterilní prostředí.

K dezinfekci vzduchu v místnosti se nejčastěji používají tzv. germicidní zářiče, které si v následujících řádcích představíme, a také si povíme, co při jejich pořízení předem zvážit.

Germicidní zářiče – co to je?

Germicidní zářiče (též germicidní UV lampy) jsou speciální přístroje sloužící k dezinfekci vzduchu prostřednictvím ultrafialového záření. Likvidují viry, bakterie, plísně a další mikroorganismy, kdy vlivem působení tohoto záření dochází k narušení jejich buněčných struktur, následkem čehož rychle hynou.

Specificky vytvářejí tyto přístroje UV záření typu C (UVC). Jedná se o záření s nejvyšším baktericidním účinkem, které ničí až 99,99 % virů a bakterií na ozařované ploše v blízkosti zářiče.

Germicidní zářiče - co to je?

Princip fungování je takový, že zářič nejprve nasává kontaminovaný vzduch, ten ozáří UVC zářením a následně jej vypouští zpět do místnosti. V porovnání se složitými kapalnými dezinfekcemi či parními sterilizátory, je to velice rychlé a účinné řešení, jak se nechtěných virů a bakterií zbavit.

Kde se germicidní zářiče používají?

Germicidní zářiče se používají všude tam, kde jsou klasické sterilizační metody neúčinné, nebo tam, dezinfekce ovzduší příliš obtížná či dokonce nemožná. Své uplatnění najdou především v následujících odvětvích:

  • zdravotnictví (dezinfekce operačních sálů, JIP aj.),
  • potravinářský průmysl (balení a zpracování masa či mléka, snižování klíčivosti brambor, dezinfekce technologických linek, ničení plísní ve vlhkém prostředí atp.),
  • dezinfekce vody (dezinfekce plaveckých bazénů, příprava pitné vody, výroba nealkoholických nápojů a další).

Dále se mimo jiné používají také ve školách a školkách, či na pracovištích, kde hrozí kontaminace vzduchu. Existují rovněž germicidní UV lampy pro domácí použití.

Germicidní zářiče - použití

Podle čeho si germicidní zářič vybrat?

S ohledem na to, k jakému účelu a jakým způsobem bude germicidní zářič použit, rozlišujeme několik typů:

Přímé germicidní zářiče

V případě přímých germicidních zářičů probíhá dezinfekce přímým ozařováním nejen vzduchu, ale také okolních povrchů. Hodí se proto například k plošné sterilizaci. Používají se výhradně bez přítomnosti lidí a zvířat, neboť přímé UVC záření je pro živé organismy prokazatelně zhoubné, resp. karcinogenní.

Nepřímé germicidní zářiče

Nepřímé germicidní zářiče jsou takové, které na rozdíl od předchozího typu mohou být použity za přítomnosti osob a zvířat. U nepřímého záření totiž riziko ozáření nehrozí.  Tyto zářiče jsou vybaveny dvěma ventilátory a zdroj UVC (germicidní trubice) je zakrytý.

Vzduch je nasáván vstupním ventilátorem a poté přechází pod zdrojem UVC záření. Vzdálenost od zdroje je tak malá a intenzita záření tak vysoká, že vzduch proudící z druhého ventilátoru je kvalitně dezinfikován. Nepřímé germicidní zářiče jsou určeny výhradně k dezinfekci ovzduší, nikoli povrchů.

Kombinované germicidní zářiče

Jak již samotný název napovídá, kombinované germicidní zářiče umožňují oba typy záření. Přepínat mezi přímým a nepřímým ozařováním je možno například pomocí dálkového ovládání. Díky tomu bude dezinfekce vzduchu proti virům maximálně účinná.

Ruční germicidní UVC zářič

Ruční germicidní zářiče slouží především k domácímu použití, neboť jsou určeny k dezinfekci malých ploch, jako jsou například mobilní zařízení, klávesnice PC, bankovky, šperky, kliky, WC prkénka, volanty, TV ovladače a spousta dalších.

Provedení

Germicidní zářiče jsou dostupné v různých provedeních, a proto je lze do daných prostor umístit vícero způsoby.

Přímé germicidní zářiče mohou být:

  • bez upevnění (pouze s přívodním kabelem),
  • v konzolovém provedení na stěnu či na strop,
  • v mobilním provedení na pevném či pojízdném stojanu.

Co se nepřímých a kombinovaných germicidních zářičů týče, nabízí se následující provedení:

  • stolní (horizontální či vertikální),
  • nástěnné na stěnu či na strop,
  • mobilní na pojízdném stojanu.

Jsou germicidní zářiče účinné?

Účinnost zářičů se odvíjí od několika faktorů, mezi něž mimo jiné řadíme tvar místnosti, umístění přístroje, možnost cirkulace a míchání ošetřovaného vzduchu, intenzitu záření, relativní vlhkost a expoziční čas.

Germicidní zářiče - účinnost

Avšak jak již bylo zmíněno výše, ničí až 99,99 % virů a bakterií nacházejících se na ozařovaných plochách v blízkosti přístroje, což o jeho účinnosti rozhodně vypovídá.

Za zmínku stojí také to, že UVC záření je účinné i na COVID-19, jak prokázala studie Inagaki z roku 2020. Rovněž pomocí něj lze sterilizovat respirátory, neboť jejich vystavením UVC záření nedochází ke znatelnému snížení jejich filtračních schopností. Respirátory je možno dezinfikovat opakovaně, nedoporučuje se však více než 10 až 20krát.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Jak správně vybrat teploměr

Jak správně vybrat teploměr?

Lékařský teploměr je pomocníkem, který by neměl chybět v žádné domácnosti. Zvýšená teplota (37–38 °C) je totiž spolehlivým ukazatelem jak začínající, tak již probíhající nemoci.

V současné době se na trhu lze setkat nejen s klasickými skleněnými teploměry, které byly hojně využívány v předchozích letech, ale také i s o něco modernějšími variantami, jako jsou teploměry digitální, infračervené, nebo dokonce „chytré“ (tzv. smart). Ptáte se, jak a podle čeho si vybrat ten správný? To si povíme v následujících řádcích.

Základní typy teploměrů

Klasické skleněné teploměry

Klasické skleněné teploměry si asi vybavujete z dřívějška. Rozdíl je však v tom, že ty současné již neobsahují rtuť. Ta byla kvůli své toxicitě a hrozícím domácím otravám v roce 2009 zakázána Evropskou unií. Namísto toho jsou teploměry plněny jinými, především netoxickými, látkami; nejčastěji se jedná o galium, indium, případně jejich kombinaci s přídavkem zinku.

Mezi hlavní přednosti klasických skleněných teploměrů patří především nízká pořizovací cena a současně i přesnost měření. Tím, že jde o mechanický typ teploměru, nejsou k jeho provozu zapotřebí baterie.

Na druhou stranu počítejte však s delší dobou měření, která může činit až 10 minut, a také se sníženou odolností proti rozbití. Navíc je nutné teploměr před každým použitím sklepávat.

Skleněný teploměr

Digitální osobní teploměry

Výše zmíněné skleněné teploměry bývají postupně nahrazovány teploměry digitálními, které jsou výborným kompromisem právě mezi těmi jednoduchými klasickými a složitějšími infračervenými.

Výhoda

Digitální teploměry se vyznačují především svou rychlostí a přesností měření, a také vysokou odolností vůči rozbití. Navíc disponují jednoduchým displejem, díky kterému snadno zjistíte naměřenou hodnotu. Některé modely jsou vybaveny i zvukovým signálem upozorňujícím na konec měření či na zvýšenou teplotu, případně horečku.

Nevýhoda

Naopak nevýhodou může být spotřeba baterií, kdy některé modely dokonce obsahují pouze integrovanou baterii, kterou nelze vyměnit. Pravdou však je, že se jejich životnost pohybuje v řádu několika let.

Digitální osobní teploměr

Dudlíkové teploměry

K digitálním teploměrům řadíme také speciální digitální dudlíkové teploměry, které jsou určeny k měření teploty kojenců a těch nejmenších, nebo třeba bazální digitální teploměry. Ty jsou určeny ženám, které se snaží o početí a sledují své plodné dny.

Infračervené osobní teploměry

Měření prostřednictvím infračervených osobních teploměrů je jedním z nejmodernějších způsobů zjišťování tělesné teploty vůbec. Funguje na principu zachycování infračervených paprsků, které přirozeně vydává lidské tělo. Nejčastěji měření probíhá na čele či na spáncích, nebo v ušních bubíncích. Na výběr přitom máte mezi kontaktní i bezkontaktní variantou, případně jejich kombinací.

Výhoda

Nespornou výhodou tohoto typu teploměrů je především rychlost měření. U dotykových modelů lze výsledek zjistit do pouhé 1 vteřiny, u bezdotykových pak do tří sekund. Současně se výsledky řadí mezi ty nejpřesnější vůbec; předpokladem je však dodržet správný postup, který zajisté najdete v příbalovém letáku.

Infračervené teploměry ocení, mimo jiné, i maminky miminek a malých dětí, neboť je lze využít i k orientačnímu měření potravin a nápojů, nebo třeba ke zjištění teploty vody ve vaničce. Při měření čehokoliv jiného než lidského těla je však nutno brát výsledky s menší rezervou.

Vlastníci smartphonů jistě ocení, že spousta infračervených teploměrů nabízí možnost propojení s chytrým mobilním zařízením s operačním systémem Android či iOS. Naměřené hodnoty se tak uloží do paměti telefonu a uživatel si pak může zobrazit graf reflektující vývoj těchto hodnot v čase.

Nevýhoda

Nevýhodou infračervených teploměrů je zejména vyšší pořizovací cena a nutnost udržovat při měření čistý senzor i měřený povrch. V opačném případě by mohlo dojít ke zkreslení výsledků.

Infračervené osobní teploměry

Faktory, na které se při výběru zaměřit

Nyní už známe základní typy teploměrů, a můžeme se tak směle „vrhnout“ na faktory, na něž byste se měli při výběru toho správného zařízení měli zaměřit.

Komu a jak často bude teplota měřena

Jedním ze základních kritérií výběru správného teploměru je to, komu a jak často bude teplota měřena. Má-li teploměr sloužit pouze k občasnému orientačnímu měření dospělých, kterým čas od času nebývá dobře, postačí některý ze základních modelů, například klasický skleněný či digitální dotykový teploměr.

V případě častějšího a dlouhodobého monitorování tělesné teploty – což je typické u novorozenců a malých dětí, případně u seniorů a chronicky nemocných osob – oceníte spíše bezkontaktní teploměr. Ten totiž nevyžaduje přílišnou součinnost daného jedince, a třeba dětem lze změřit teplotu i ve spánku, aniž by bylo potřeba je budit.

Měření teploty dítěti

Na jaké části těla bude teplota měřena

Vybírat si teploměr můžete také v závislosti na tom, na jaké části těla budete chtít teplotu měřit. Možností se nabízí hned několik:

  • Podpaží – jedná se o způsob měření, který je pravděpodobně všem důvěrně známý a který je typický pro jednodušší kontaktní teploměry.
  • Ústní dutina – i zde najdou uplatnění nejčastěji klasické kontaktní teploměry, jejichž špička se vloží mezi dolní dáseň a tvář. Po každém měření je však třeba teploměr očistit a vydezinfikovat.
  • Čelo a spánky – zde nejlépe poslouží bezkontaktní teploměr, který provede měření během pár sekund. Dbejte však na to, aby čelo nebylo příliš zpocené, či jinak znečištěné. Vyhnete se tak možnému zkreslení výsledků.
  • Uši – i zde hraje důležitou roli čistota. Zvukovod musí být zcela zbaven ušního mazu. K ušnímu měření se stejně jako u předchozího případu nejlépe hodí bezkontaktní teploměry, jejichž špička se zasune do zvukovodu.
  • Konečník – k rektálnímu měření se používají jak klasické, tak i digitální kontaktní teploměry, a časté jsou zejména u novorozenců. Zařízení je pochopitelně potřeba po každém použití důkladně očistit a vydezinfikovat, odmění se vám však vysokou přesností výsledků.

Náročnost ovládání a správná velikost

Především u výše zmíněných osob je neméně důležitá správná ergonomie měřícího zařízení. U novorozenců a malých dětí by měl být měřící hrot co nejmenší, senioři naopak ocení větší zařízení, neboť se jim s ním bude lépe manipulovat. V případě, že své dítě budete podrobovat rektálnímu měření, obstarejte si teploměr s ohebnou špičkou.

Náročnost ovládání je potřeba brát v potaz především u seniorů, kteří ocení spíše jednodušší zařízení. Větší množství pokročilejších prvků by pro ně mohlo být spíše ke škodě než k užitku. U osob se slabším zrakem se zaměřte na dostatečně velký a dobře čitelný displej; klasické skleněné teploměry v tomto ohledu příliš nevynikají, a navíc vyžadují sklepávání.

Materiál a kvalita zpracování

Nejčastěji zastoupeným materiálem při výrobě teploměrů je plast. Důvodem je především jeho bytelnost a oproti klasickým skleněným teploměrům výrazně nižší náchylnost k poškození. Navíc se po přiložení k tělu nemusíte obávat nepříjemného chladu.

Plánujete-li si pořídit přístroj s větším množstvím funkcí, dbejte také na kvalitu zpracování tlačítek a dalších pohybových částí.

Pokud i po přečtení tohoto článku s výběrem poněkud váháte, doporučujeme si projít recenze ostatních uživatelů, případně nezávislé spotřebitelské testy.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.

Nikola Tesla

Nikola Tesla: 20 zajímavostí, které jste určitě nevěděli

Nikola Tesla, vynálezce srbského původu žijící dlouhodobě v USA, je mnohými považován za největšího génia všech dob, bez jehož vynálezů by dnešní svět vypadal úplně jinak. Nebýt Tesly, pravděpodobně bychom nikdy nepoznali televizi, mobilní telefon či wi-fi. Teslova genialita si však vybírala i svou daň.

Kromě toho, že byl jedním z největších myslitelů, jaké kdy svět viděl, byl také podivínem sužovaným šílenstvím, kterého bychom dle moderních definic zařadili mezi duševně choré. Jak moc barvitý byl jeho život, si povíme v následujících řádcích.

#1 Narodil se během silné bouřky

Nikola Tesla se narodil 10. července roku 1856, a to během divoké letní bouřky, což jeho porodní bába pokládala za zlé znamení. Obávala se, že se chlapec stane dítětem temnoty, avšak Teslova matka, Djuka Tesla, už tehdy prorocky prohlásila, že hoch naopak bude „dítětem světla“. V té době nejspíš neměla nejmenší tušení, jak moc blízko pravdy je.

#2 Otec jej chtěl mít za kněze

Teslův otec, Milutin Tesla, byl pravoslavný kněz a stejnou životní cestu si přál i pro svého syna. K tomu však nedošlo. Jako náctiletý se Nikola Tesla nakazil cholerou a jeho stav byl velice vážný. Prakticky na smrtelné posteli svému otci sdělil, že se uzdraví, pokud mu dovolí studovat fyziku a matematiku. Otec svolil a malý Tesla se jako zázrakem uzdravil.

#3 Rodinná anamnéza plná duševních nemocí

Tesla se narodil do rodiny naplněné duševní nestabilitou, od čehož se značně odvíjel duševní stav jeho samotného. Teslův otec trpěl samomluvou, která často vyúsťovala v zuřivé spory jak se svou vlastní osobou, tak s postavami, jež viděl. S problémy se potýkal i Teslův bratr, jenž míval halucinace.

#4 Halucinace jako klíč k brilanci

Halucinacemi trpěl i samotný Tesla. Nastoupily poté, co byl svědkem toho, jak jeho bratra ušlapal rodinný kůň. Halucinace měly podobu záblesků oslepujícího světla a postupem času se zhoršovaly. Hovoří se však o tom, že navzdory nepříjemným okolnostem, byly zároveň klíčem k jeho brilanci. Často je totiž doprovázely různé obrazy, přičemž jeden z nich údajně představoval návrh motoru střídavého proudu.

#5 Obsedantně-kompulzivní porucha a podivné zvyky

Nikola Tesla trpěl obsedantně-kompulzivní poruchou, jež se u něj vyznačovala velice zvláštním chováním, kvůli němuž jej okolí mělo za podivína. Tesla byl až chorobně posedlý čistotou – každý večer utíral zařízení své jídelny pomocí 18 ubrousků a zásadně večeřel v bílých rukavicích. Kvůli svému strachu z choroboplodných zárodků se také bál dotknout jiných lidí. Pokud si měl s někým potřást rukou, měl buď rukavice, nebo se vždy běžel rychle umýt.

Vedle posedlosti čistotou byl posedlý také číslem 3. Oněch 18 ubrousků při večeři vyžadoval proto, že je to číslo dělitelné právě třemi. Před jídlem navíc počítal jeho přesný krychlový objem. Když přenocovával v hotelu, požadoval každé ráno 18 ručníků. Dokonce předtím, než poprvé vešel do neznámé budovy, vždy ji nejprve třikrát obešel.

Také se chorobně bál perel a kulatých předmětů. Jednou dokonce poslal domů svou sekretářku, která přišla s perlovým náhrdelníkem.

#6 Fantastická paměť a prostorová představivost

O Teslovi se říká, že byl obdařen nepředstavitelně přesnou pamětí a prostorovou představivostí. Dokázal si prý zapamatovat celé knihy, či obrazy do těch nejmenších detailů. Prostorová představivost pro něj sice zpočátku znamenala spíše psychickou zátěž, kvůli níž se jako dítě potýkal s nočními můrami, později mu však umožnila detailní 3D vizualizaci vlastních vynálezů.

#7 Zastánce ekologie a polyglot

Nikola Tesla byl ekolog, který se zasazoval o používání paliv z obnovitelných zdrojů, což v té době bylo naprosto nevídané. Prý také ovládal 8-12 jazyků, mezi nimiž se dokonce uvádí čeština. Zde stojí za zmínku, že Tesla – ač jen jeden semestr – studoval na Karlově univerzitě v Praze.

#8 Pouze dvě hodinky spánku denně

Tesla o sobě prohlašoval, že nikdy nespal déle než dvě hodiny za den. Často zůstával vzhůru celou noc a prováděl experimenty ve své laboratoři. Ty byly pro Teslovy sousedy natolik rušivé, že musela dokonce zasahovat policie. Laboratorní asistenti Tesly však jeho tvrzení zpochybňují. Prý spal sice méně, než je zdrávo, ale o něco déle než jen dvě hodiny. Faktem však zůstává, že ve své laboratoři často kolaboval a usínal únavou.

#9 Život strávený po hotelích

V průběhu svého života měl Tesla jen málokdy stabilní domov. Vystřídal řadu hotelů po celém Manhattanu, a to včetně luxusního Waldorf Astoria, v němž se seznámil a spřátelil s mnoha vlivnými lidmi. To však bylo v době, kdy byla jeho kariéra na vrcholu.

Postupem času to šlo s Teslovým bohatstvím z kopce a ocitl se na pokraji bankrotu. Jednou dokonce na recepci místo peněz předal zvláštní krabici s tím, že se v ní nachází paprsek smrti s hodnotou 10 tisíc dolarů. Zároveň personál varoval, že pokud krabici otevře neoprávněná osoba, může vybuchnout. Hotel krabici pravděpodobně ze strachu přijal. Po Teslově smrti byla krabice otevřena FBI a zjistilo se, že jsou v ní jen běžné elektrické součástky.

#10 Strach ze svatby

Tesla sice dokázal upoutat pozornost žen, ale do vztahu a manželství se zrovna nehnal. Tvrdil, že ženy zabírají příliš mnoho pozornosti, která by měla být věnována vědě.

#11 Zamiloval se do holuba

V posledních letech života si Tesla krátil volné chvíle krmením holubů v parcích. Když zrovna pobýval v nějakém hotelu, dokonce si brával na pokoj poraněné holuby, o které se staral. Jeden z holubů upoutal jeho pozornost natolik, že si k němu vypěstoval opravdu láskyplný vztah. Tvrdil přitom, že onoho holuba miloval tak, jako muž miluje ženu, a žena zase muže.

#12 Whiskey jako elixír dlouhověkosti

Tesla věřil, že ve whiskey objevil elixír života, díky kterému se dožije 150 let. Nebyl sice alkoholik, avšak neuplynul ani jediný den, kdy by si svou oblíbenou whiskey nedal. V USA však v době jeho příjezdu panovala prohibice. Tu Tesla těžce nesl a obvinil americkou vládu, že mu tímto krokem zkrátila život na pouhých 130 let. Pro zajímavost se dožil 87 let.

#13 Ke konci života se stal vegetariánem

Za rozhodnutím stát se vegetariánem stálo především to, že konzumaci masa, obzvláště v dobách hospodářské krize, považoval Tesla za nehospodárné. Navíc věřil, že rostlinná strava člověku pomáhá zvyšovat fyzický i duševní výkon.

#14 Bezdrátové připojení

Tesla je známý jako průkopník bezdrátové komunikace. Již v roce 1901 experimentoval s bezdrátovým přenosem informací, kdy přišel s nápadem, jak dané informace shromažďovat, kódovat, měnit jejich frekvenci a následně vysílat do zařízení, které lze držet v ruce. Faktem však je, že konkrétně Teslovo zařízení nebylo v praxi nikdy sestrojeno ani testováno.

#15 Přínos na poli medicíny

Přínos Tesly na poli medicíny a lékařské techniky sice není příliš známý, sestrojil však řadu různých léčebných přístrojů, a to včetně těch rentgenových. Dokonce se vypráví historka, že svého kamaráda Marka Twaina zbavil během několika minut zácpy. Docílil toho tím, že Twaina postavil na svůj vysokofrekvenční oscilátor, jemuž bylo přezdíváno stroj na vyvolání zemětřesení.

#16 Mnohé z Teslových vynálezů jsou stále tajné

Ač Tesla zemřel již v roce 1943, mnohé z jeho vynálezů a experimentů až doposud nespatřily světlo světa. Postarala se o to americká vláda, která po Teslově smrti zajistila, aby byl zabaven veškerý jeho majetek. K některým věcem se později dostala jeho rodina, velká část však zůstává ukryta v trezoru.

#17 Rival Edisona

Tesla přišel do Spojených států v roce 1884 a měl zde pracovat ve firmě amerického vynálezce žárovky, Thomase Edisona. Ten měl údajně nabídnout Teslovi pohádkové bohatství za to, že najde způsob, jak vylepšit generátory energie na stejnosměrný proud.

To se Teslovi povedlo, avšak s využitím střídavého proudu, což bylo v rozporu s Edisonovými patenty. Z toho důvodu Edison z dohody „vycouval“ a Tesla nedostal ani korunu. Naštvaný Tesla podal výpověď a chvíli se živil jako kopáč příkopů za 2 dolary na den.

#18 Nikdy nezískal Nobelovu cenu

… ač byl na její získání nominován. Nominován byl však spolu s Edisonem, přičemž se spekuluje o tom, že z důvodu vzájemné nevraživosti dvojice odmítla společnou Nobelovku převzít. Sám Nobelovu cenu nikdy nezískal, leč na ni měl nárok. Vynalezl třeba rádio, což však patentový úřad uznal až po Teslově smrti v roce 1943. Mezitím – v roce 1909 – získal Nobelovu cenu za rádio italský fyzik Guglielmo Marconi, což mnozí považují za křivdu.

#19 Svými objevy nikdy nezbohatl

Tesla, na rozdíl od Edisona, neměl příliš dobré podnikatelské schopnosti, a proto své projekty nedokázal monetizovat. Při svém bádání se o zisk ani příliš nezajímal, neboť byl přesvědčen, že by věda měla sloužit zájmům celého lidstva. Na svých vynálezech proto nikdy nezbohatl, a nakonec zemřel bez peněz v laciném hotelovém pokoji.

#20 Teslovi vzdávají hold mnohé firmy a organizace

Teslův odkaz je naprosto výjimečný, o čemž mimo jiné svědčí množství firem, organizací a institucí nesoucích jeho jméno. Za zmínku stojí především česká značka elektroniky Tesla, která byla založena v roce 1946 a která je v současné době generálním dodavatelem stacionární mikrovlnné telekomunikační sítě pro Armádu ČR, nebo americká automobilka Tesla Motors, Inc. zabývající se výrobou elektromobilů.

Kromě toho najdeme na světě celou řadu pomníků uctívajících jeho památku. V Bělehradě po něm bylo pojmenováno mezinárodní letiště, dále po něm byla pojmenována jednotka magnetické indukce, kráter na odvrácené straně Měsíce či planetka nazývaná 2244 Tesla.

Chcete z Teslových objevů vytěžit maximum? Proměňte svou domácnost na tzv. chytrou domácnost prostřednictvím elektronických zařízení Tesla Smart. Veškeré spotřebiče, senzory a další příslušenství fungují zcela bezdrátově.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.