Pád z výšky patří dlouhodobě mezi jednu z nejčastějších příčin úmrtí zaměstnanců – v Evropě i ve světe. Na vině bývá především nedostatečné zajištění pracovníků a nerespektování zásad bezpečnosti práce ve výškách. A právě na bezpečnost práce ve výškách se zaměříme v následujících řádcích. Podíváme se na aktuální legislativu vztahující se k této oblasti, nejčastější příčiny a důsledky pádu z výšky a v neposlední řadě na konkrétní bezpečnostní prvky poskytující ochranu proti pádu.
- Co to je práce ve výškách?
- Legislativní požadavky v oblasti bezpečnosti práce ve výškách
- Nejčastější příčiny a důsledky pádu z výšky
- Jak zajistit ochranu proti pádu z výšky?
Co to je práce ve výškách?
V prvé řadě bychom si měli definovat, co to práce ve výškách vlastně je. Za práci ve výškách se považuje práce v podstatě v jakékoliv výšce, nicméně, teprve od hodnoty 1,5 metru je zaměstnavatel povinen zajistit svým zaměstnancům ochranné prostředky proti pádu. Způsob zajištění takovýchto prostředků by v ideálním případě měl vycházet z náležitě provedené analýzy rizik na pracovišti.
Prací ve výškách se mimo jiné rozumí i práce na žebříku. Platí přitom, že od 5 metrů výšky musí být pracovník – s ohledem na související nařízení – zajištěn pomocí osobních ochranných pracovních prostředků.
Legislativní požadavky v oblasti bezpečnosti práce ve výškách
Požadavky na BOZP ve výškách upravuje především Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. To zaměstnavatelům ukládá již výše zmíněnou povinnost zajistit ochranné pracovní prostředky proti pádu všem těm zaměstnancům, jejichž pracoviště leží ve výškách nad 1,5 m.
V příloze Předpisu č. 362/2005 sb., konkrétně v části XI. Školení zaměstnanců, jsou pak uvedeny skutečnosti týkající se školení bezpečnosti práce ve výškách. Tato školení by se měla zaměřovat zejména na konkrétní rizika, technologická a technická řešení, pracovní postupy a osobní ochranné pracovní prostředky. Odborná školení zajišťuje samozřejmě zaměstnavatel, který by takto měl alespoň jednou ročně provádět praktické zaučování a ověřování znalostí zaměstnanců.
Dalším zákonem ukládajícím zaměstnavatelům určité povinnosti v souvislosti s BOZP při práci ve výškách je pak Zákoník práce, a to v § 103, odst. 2 a 3 a v § 3 odst. 4.
K jakékoliv práci ve výškách se váže i povinnost zdravotních prohlídek ohledně způsobilosti práce ve výškách podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 79/2013 Sb. Standardně musí tuto prohlídku pracovníci podstoupit 1x za 4 roky, po dovršení věku 50 let pak alespoň 1x za 2 roky. Opomenout bychom neměli ani Nařízení vlády č. 101/2005 sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.
Nejčastější příčiny a důsledky pádu z výšky
Mezi nejčastější příčiny pádu z výšky s následkem zranění či dokonce úmrtí pracovníka je nerespektování a ignorování povinností bezpečnosti práce ve výškách ze strany zaměstnanců, nedostatečné proškolení zaměstnanců a nekvalitně provedená analýza potenciálních rizik ze strany zaměstnavatelů.
Konkrétně bývají na vině zejména špatná instalace zábradlí či ohrazení a laxní přístup pracovníků, kteří se nepřivazují na sedáky nebo vůbec nepoužívají jistící lana. Týká se to především těch, kteří mají letité zkušenosti, a domnívají se tak, že se jim nemůže nic stát.
Co se důsledků týče, v lepším případě jde o různá poranění vazů a kloubů či zlomeniny, v těch horších pak dochází k poranění hlavy, pohybového aparátu či páteře a míchy. Výjimkou bohužel není ani smrt pracovníka.
Jak zajistit ochranu proti pádu z výšky?
Jak již bylo zmíněno výše, zajistit bezpečnost práce ve výškách je ze zákona povinen zaměstnavatel. K jejímu zajištění přitom používá prostředky kolektivní nebo osobní ochrany.
Prostředky kolektivní ochrany
Přednostně se k zajištění ochrany proti pádu z výšky nebo do hloubky používají tzv. prostředky kolektivní ochrany. Mezi ty patří zejména technické konstrukce, jako jsou:
- zábrany a ohrazení,
- záchytná lešení,
- zábradlí a záchytné sítě,
- pracovní plošiny,
- poklopy a příkopy.
Cílem těchto prostředků je zamezit přístupu nepovolaným osobám na nebezpečná místa, kde hrozí pád z výšky nebo do hloubky. Dále samozřejmě zachycení padajícího člověka, případně předmětu či břemene. Požadavky na ně jsou uvedeny v příslušných normách. Vedle normových požadavků je potřeba dodržovat také návody k montáži a používání, jež jsou s těmito konstrukcemi dodávány, případně i konkrétně navržené technologické postupy.
Prostředky osobní ochrany
V případě, že povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany nebo není-li jejich použití z hlediska bezpečnosti zaměstnanců dostatečné, pak přichází na řadu osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). Ty se užijí buď samostatně nebo v kombinaci s jinými bezpečnostními systémy. Před pádem je přitom nutné chránit nejen pracovníky, ale také veškerý materiál, nářadí a pomůcky.
- Mohlo by vás zajímat! Jak vybrat pracovní obuv, pracovní kalhoty či pracovní rukavice?
Mezi osobní ochranné pracovní prostředky patří například:
- jistící lana,
- polohovací pásy,
- bezpečnostní postroje,
- zachycovače a tlumiče pádu,
- bezpečnostní brzdy,
- samo-navíjecí systémy,
- karabiny,
- vaky na přenášení.
K těm nejtypičtějším, se kterými se lze setkat asi nejčastěji, řadíme hned první trojici z výše uvedených – tedy jistící lana, polohovací pásy a bezpečnostní postroje.
Jistící lana
Jistící lana jsou hojně využívána především pro své bezesporné výhody. Těmi jsou jednak cena, a jednak lepší proveditelnost zajištění ochrany na obtížnějších místech a v hůře přístupném terénu.
Polohovací pásy
Bezpečnostní pásy jsou vůbec nejčastěji používaným prostředkem osobního jištění. Používají se kupříkladu k výkonu práce na stromech a na sloupech, případně tam, kde hrozí riziko uklouznutí (typicky v místech, kde se nachází nakloněná plocha). V případě uklouznutí nesmí být pád z výšky na bezpečnostním páse delší než 60 cm.
Bezpečnostní postroje
Dalším poměrně častým způsobem, jak předcházet rizikům a hrozbám při práci ve výšce je použití bezpečnostních zachycovacích postrojů. Ty jsou opatřeny buď dynamickým jištěním anebo systémem pro tlumení pádu. Systém pro tlumení pádu sestává z bezpečnostního lana, tlumiče pádu a zachycovače pádu. Při použití zachycovacího postroje bez tohoto systému může být maximální délka pádu 150 cm.
Osobní ochranné pracovní prostředky musí mít doklad o posouzení shody (např. označení CE nebo prohlášení o shodě) a také návod obsahující veškeré požadavky na jejich používání, seřizování, prohlídky, údržbu atp.
Před každým použitím a po něm musí daný pracovník provést vizuální prohlídku jím používaných OOPP. Odborné prohlídky a zkoušky OOPP se pak provádějí dle požadavků v návodu výrobce.
Závěrem
Bezpečnost práce ve výškách a s ní související rizika není radno podceňovat. A to ani v případě, že má ten či onen pracovník letité zkušenosti. Je naprosto nezbytné řádně a poctivě používat OOPP, technické konstrukce a žebříky, neustále se školit a vyhledávat potenciální rizika na pracovišti.