Nikola Tesla, vynálezce srbského původu žijící dlouhodobě v USA, je mnohými považován za největšího génia všech dob, bez jehož vynálezů by dnešní svět vypadal úplně jinak. Nebýt Tesly, pravděpodobně bychom nikdy nepoznali televizi, mobilní telefon či wi-fi. Teslova genialita si však vybírala i svou daň.

Kromě toho, že byl jedním z největších myslitelů, jaké kdy svět viděl, byl také podivínem sužovaným šílenstvím, kterého bychom dle moderních definic zařadili mezi duševně choré. Jak moc barvitý byl jeho život, si povíme v následujících řádcích.

Narodil se během silné bouřky

Nikola Tesla se narodil 10. července roku 1856, a to během divoké letní bouřky, což jeho porodní bába pokládala za zlé znamení. Obávala se, že se chlapec stane dítětem temnoty, avšak Teslova matka, Djuka Tesla, už tehdy prorocky prohlásila, že hoch naopak bude „dítětem světla“. V té době nejspíš neměla nejmenší tušení, jak moc blízko pravdy je.

Otec jej chtěl mít za kněze

Teslův otec, Milutin Tesla, byl pravoslavný kněz a stejnou životní cestu si přál i pro svého syna. K tomu však nedošlo. Jako náctiletý se Nikola Tesla nakazil cholerou a jeho stav byl velice vážný. Prakticky na smrtelné posteli svému otci sdělil, že se uzdraví, pokud mu dovolí studovat fyziku a matematiku. Otec svolil a malý Tesla se jako zázrakem uzdravil.

Rodinná anamnéza plná duševních nemocí

Tesla se narodil do rodiny naplněné duševní nestabilitou, od čehož se značně odvíjel duševní stav jeho samotného. Teslův otec trpěl samomluvou, která často vyúsťovala v zuřivé spory jak se svou vlastní osobou, tak s postavami, jež viděl. S problémy se potýkal i Teslův bratr, jenž míval halucinace.

Halucinace jako klíč k brilanci

Halucinacemi trpěl i samotný Tesla. Nastoupily poté, co byl svědkem toho, jak jeho bratra ušlapal rodinný kůň. Halucinace měly podobu záblesků oslepujícího světla a postupem času se zhoršovaly. Hovoří se však o tom, že navzdory nepříjemným okolnostem, byly zároveň klíčem k jeho brilanci. Často je totiž doprovázely různé obrazy, přičemž jeden z nich údajně představoval návrh motoru střídavého proudu.

Obsedantně-kompulzivní porucha a podivné zvyky

Nikola Tesla trpěl obsedantně-kompulzivní poruchou, jež se u něj vyznačovala velice zvláštním chováním, kvůli němuž jej okolí mělo za podivína. Tesla byl až chorobně posedlý čistotou – každý večer utíral zařízení své jídelny pomocí 18 ubrousků a zásadně večeřel v bílých rukavicích. Kvůli svému strachu z choroboplodných zárodků se také bál dotknout jiných lidí. Pokud si měl s někým potřást rukou, měl buď rukavice, nebo se vždy běžel rychle umýt.

Vedle posedlosti čistotou byl posedlý také číslem 3. Oněch 18 ubrousků při večeři vyžadoval proto, že je to číslo dělitelné právě třemi. Před jídlem navíc počítal jeho přesný krychlový objem. Když přenocovával v hotelu, požadoval každé ráno 18 ručníků. Dokonce předtím, než poprvé vešel do neznámé budovy, vždy ji nejprve třikrát obešel.

Také se chorobně bál perel a kulatých předmětů. Jednou dokonce poslal domů svou sekretářku, která přišla s perlovým náhrdelníkem.

Fantastická paměť a prostorová představivost

O Teslovi se říká, že byl obdařen nepředstavitelně přesnou pamětí a prostorovou představivostí. Dokázal si prý zapamatovat celé knihy, či obrazy do těch nejmenších detailů. Prostorová představivost pro něj sice zpočátku znamenala spíše psychickou zátěž, kvůli níž se jako dítě potýkal s nočními můrami, později mu však umožnila detailní 3D vizualizaci vlastních vynálezů.

Zastánce ekologie a polyglot

Nikola Tesla byl ekolog, který se zasazoval o používání paliv z obnovitelných zdrojů, což v té době bylo naprosto nevídané. Prý také ovládal 8-12 jazyků, mezi nimiž se dokonce uvádí čeština. Zde stojí za zmínku, že Tesla – ač jen jeden semestr – studoval na Karlově univerzitě v Praze.

Pouze dvě hodinky spánku denně

Tesla o sobě prohlašoval, že nikdy nespal déle než dvě hodiny za den. Často zůstával vzhůru celou noc a prováděl experimenty ve své laboratoři. Ty byly pro Teslovy sousedy natolik rušivé, že musela dokonce zasahovat policie. Laboratorní asistenti Tesly však jeho tvrzení zpochybňují. Prý spal sice méně, než je zdrávo, ale o něco déle než jen dvě hodiny. Faktem však zůstává, že ve své laboratoři často kolaboval a usínal únavou.

Život strávený po hotelích

V průběhu svého života měl Tesla jen málokdy stabilní domov. Vystřídal řadu hotelů po celém Manhattanu, a to včetně luxusního Waldorf Astoria, v němž se seznámil a spřátelil s mnoha vlivnými lidmi. To však bylo v době, kdy byla jeho kariéra na vrcholu.

Postupem času to šlo s Teslovým bohatstvím z kopce a ocitl se na pokraji bankrotu. Jednou dokonce na recepci místo peněz předal zvláštní krabici s tím, že se v ní nachází paprsek smrti s hodnotou 10 tisíc dolarů. Zároveň personál varoval, že pokud krabici otevře neoprávněná osoba, může vybuchnout. Hotel krabici pravděpodobně ze strachu přijal. Po Teslově smrti byla krabice otevřena FBI a zjistilo se, že jsou v ní jen běžné elektrické součástky.

Strach ze svatby

Tesla sice dokázal upoutat pozornost žen, ale do vztahu a manželství se zrovna nehnal. Tvrdil, že ženy zabírají příliš mnoho pozornosti, která by měla být věnována vědě.

Zamiloval se do holuba

V posledních letech života si Tesla krátil volné chvíle krmením holubů v parcích. Když zrovna pobýval v nějakém hotelu, dokonce si brával na pokoj poraněné holuby, o které se staral. Jeden z holubů upoutal jeho pozornost natolik, že si k němu vypěstoval opravdu láskyplný vztah. Tvrdil přitom, že onoho holuba miloval tak, jako muž miluje ženu, a žena zase muže.

Whiskey jako elixír dlouhověkosti

Tesla věřil, že ve whiskey objevil elixír života, díky kterému se dožije 150 let. Nebyl sice alkoholik, avšak neuplynul ani jediný den, kdy by si svou oblíbenou whiskey nedal. V USA však v době jeho příjezdu panovala prohibice. Tu Tesla těžce nesl a obvinil americkou vládu, že mu tímto krokem zkrátila život na pouhých 130 let. Pro zajímavost se dožil 87 let.

Ke konci života se stal vegetariánem

Za rozhodnutím stát se vegetariánem stálo především to, že konzumaci masa, obzvláště v dobách hospodářské krize, považoval Tesla za nehospodárné. Navíc věřil, že rostlinná strava člověku pomáhá zvyšovat fyzický i duševní výkon.

Bezdrátové připojení

Tesla je známý jako průkopník bezdrátové komunikace. Již v roce 1901 experimentoval s bezdrátovým přenosem informací, kdy přišel s nápadem, jak dané informace shromažďovat, kódovat, měnit jejich frekvenci a následně vysílat do zařízení, které lze držet v ruce. Faktem však je, že konkrétně Teslovo zařízení nebylo v praxi nikdy sestrojeno ani testováno.

Přínos na poli medicíny

Přínos Tesly na poli medicíny a lékařské techniky sice není příliš známý, sestrojil však řadu různých léčebných přístrojů, a to včetně těch rentgenových. Dokonce se vypráví historka, že svého kamaráda Marka Twaina zbavil během několika minut zácpy. Docílil toho tím, že Twaina postavil na svůj vysokofrekvenční oscilátor, jemuž bylo přezdíváno stroj na vyvolání zemětřesení.

Mnohé z Teslových vynálezů jsou stále tajné

Ač Tesla zemřel již v roce 1943, mnohé z jeho vynálezů a experimentů až doposud nespatřily světlo světa. Postarala se o to americká vláda, která po Teslově smrti zajistila, aby byl zabaven veškerý jeho majetek. K některým věcem se později dostala jeho rodina, velká část však zůstává ukryta v trezoru.

Rival Edisona

Tesla přišel do Spojených států v roce 1884 a měl zde pracovat ve firmě amerického vynálezce žárovky, Thomase Edisona. Ten měl údajně nabídnout Teslovi pohádkové bohatství za to, že najde způsob, jak vylepšit generátory energie na stejnosměrný proud.

To se Teslovi povedlo, avšak s využitím střídavého proudu, což bylo v rozporu s Edisonovými patenty. Z toho důvodu Edison z dohody „vycouval“ a Tesla nedostal ani korunu. Naštvaný Tesla podal výpověď a chvíli se živil jako kopáč příkopů za 2 dolary na den.

Nikdy nezískal Nobelovu cenu

… ač byl na její získání nominován. Nominován byl však spolu s Edisonem, přičemž se spekuluje o tom, že z důvodu vzájemné nevraživosti dvojice odmítla společnou Nobelovku převzít. Sám Nobelovu cenu nikdy nezískal, leč na ni měl nárok. Vynalezl třeba rádio, což však patentový úřad uznal až po Teslově smrti v roce 1943. Mezitím – v roce 1909 – získal Nobelovu cenu za rádio italský fyzik Guglielmo Marconi, což mnozí považují za křivdu.

Svými objevy nikdy nezbohatl

Tesla, na rozdíl od Edisona, neměl příliš dobré podnikatelské schopnosti, a proto své projekty nedokázal monetizovat. Při svém bádání se o zisk ani příliš nezajímal, neboť byl přesvědčen, že by věda měla sloužit zájmům celého lidstva. Na svých vynálezech proto nikdy nezbohatl, a nakonec zemřel bez peněz v laciném hotelovém pokoji.

Teslovi vzdávají hold mnohé firmy a organizace

Teslův odkaz je naprosto výjimečný, o čemž mimo jiné svědčí množství firem, organizací a institucí nesoucích jeho jméno. Za zmínku stojí především česká značka elektroniky Tesla, která byla založena v roce 1946 a která je v současné době generálním dodavatelem stacionární mikrovlnné telekomunikační sítě pro Armádu ČR, nebo americká automobilka Tesla Motors, Inc. zabývající se výrobou elektromobilů.

Kromě toho najdeme na světě celou řadu pomníků uctívajících jeho památku. V Bělehradě po něm bylo pojmenováno mezinárodní letiště, dále po něm byla pojmenována jednotka magnetické indukce, kráter na odvrácené straně Měsíce či planetka nazývaná 2244 Tesla.

Chcete z Teslových objevů vytěžit maximum? Proměňte svou domácnost na tzv. chytrou domácnost prostřednictvím elektronických zařízení Tesla Smart. Veškeré spotřebiče, senzory a další příslušenství fungují zcela bezdrátově.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.