Alkohol testery – jaké jsou a který si vybrat?

Alkohol testery – jaké jsou a který si vybrat?

Alkohol tester je přístroj, který během několika sekund prozradí, zda se v dechu kontrolované osoby vyskytuje zbytkový alkohol či nikoliv. Sloužit může jak k osobní spotřebě, kdy si testovaný jedinec není jistý, zda například může usednout za volant, případně na pracovištích k testování zaměstnanců. Alkohol testerů existuje na trhu celá řada, do jisté míry se však liší svými parametry a funkcemi. V následujících řádcích si povíme, na které z nich se při výběru alkohol testeru zaměřit.

Účel použití

Účel použití je jedním z kritérií, která určují, kterým parametrům je potřeba při výběru alkohol testeru věnovat vyšší pozornost. Má-li tester sloužit nejen pro osobní kontrolu, ale také k testování zaměstnanců, pravděpodobně bude vyžadována větší přesnost a vyšší rychlost měření.

Typy alkohol testerů

Alkohol testery jsou k dostání ve dvou podobách. Jedná se o testery s polovodičovým senzorem a testery s elektrochemickým senzorem.

Alkohol testery s polovodičovým senzorem

Alkohol testery s polovodičovým senzorem na první pohled zaujmou nižší pořizovací cenou, která si však mnohdy vybírá svou daň. Tyto přístroje využívají k měření žhavé čidlo, které se nejprve musí zahřát na požadovanou teplotu (300 °C). V důsledku toho jsou kladeny poměrně vysoké nároky na baterie, přičemž platí, že slabá baterie snižuje spolehlivost testeru. Také je třeba počítat s delší časovou prodlevou mezi spuštěním přístroje a připraveností měření. Další nevýhodou těchto testerů je, že měření ovlivňují i další látky obsažené v dechu, především pak látky pocházející z různých potravin, nápojů, cigaret, nebo třeba také ze zubní pasty.

Alkohol testery s polovodičovým senzorem se hodí především k občasnému a orientačnímu měření. Vzhledem k tomu, že se vyznačuje omezenou životností, vydrží zhruba 300-1000 měření.

Alkohol testery s elektrochemickým senzorem

Alkohol testery s elektrochemickým čidlem jsou modernějším a spolehlivějším řešením, které dokáže měřit s přesností až na 0,01 ‰. Fungují tak, že nasají přesný objem vzduchu kontrolovaný tlakovým senzorem, a není třeba foukat přímo na čidlo, čímž odpadá nutnost jeho zahřívání. Tím, že je senzor méně namáhán, vyznačují se testery s elektrochemickým čidlem delší životností (až 8 let). Elektrochemické čidlo reaguje pouze na alkohol, tudíž nedochází ke zkreslení výsledků, a je vhodný k častému používání. Nevýhodou tohoto typu testeru je vyšší pořizovací cena.

Přesnost měření

Přesnost měření udává maximální odchylku od skutečné hodnoty alkoholu v krvi. Zde stojí za zmínku, že v podstatě každé měření je pouze orientační; záleží však na tom, do jaké míry.

Tento parametr je určen hodnotou odchylky, přičemž platí, že čím je odchylka menší, tím je tester přesnější. Odchylka se udává v procentech a obvykle nabývá některé z následujících hodnot:

  • ±15 %  velmi nízká přesnost, která je typická pro polovodičové alkohol testery
  • ±10 % – nízká přesnost poukazující na orientační charakter naměřených hodnot
  • ±5 % – vysoká přesnost, kterou běžně najdeme u elektrochemických testerů
  • 0-5 % – výborná přesnost, kterou disponují pouze ty nejlepší elektrochemické testery

Rozsah měření

S výše uvedeným aspektem do jisté míry souvisí také rozsah měření, tzn. jaká je minimální hodnota zbytkového alkoholu, kterou je tester schopen zachytit. Obvykle se pohybuje v rozmezí 0-5 promile, ale je možné narazit i na takové modely, jejichž spodní limit začíná až na 0,2 promile, vlivem čehož nemusí přítomnost alkoholu vůbec registrovat. U kvalitnějších přístrojů se lze setkat s limitem, který začíná na hodnotě 0,00 či 0,000 promile.

Rychlost měření

Rychlost měření sestává hned z několika částí. Jednak je to doba, která uběhne od zapnutí přístroje do jeho použitelnosti, jednak doba, po kterou je nutné do zařízení vydechovat, a v neposlední řadě doba, po kterou dochází k vyhodnocení výsledku. Plánujete-li testování několika osob po sobě, pravděpodobně vás bude zajímat i doba regenerace, tzn. interval, po který se alkohol tester „připravuje“ na provedení dalšího testu. Konkrétní hodnoty se liší výrobce od výrobce, často jsou však uváděny v řádech sekund či několika málo minut.

Rozměry a hmotnost

V průměru alkohol testery měří kolem 10 cm na výšku, 5 cm na šířku a 2 cm na tloušťku. Existují ale i mnohem kompaktnější testery, které dokonce mohou disponovat závěsným kroužkem na klíče. Takovéto modely jsou však jednodušší a méně přesné.

Co se hmotnosti týče, u levnějších a jednodušších modelů se pohybuje okolo 100 gramů, ty kvalitnější mohou vážit i přes 200 gramů. Důležitost tohoto kritéria se odvíjí od toho, kde bude zařízení umístěno a jak bude využíváno.

Napájení

Alkohol testery jsou napájeny buď alkalickými bateriemi typu AA či AAA, nebo disponují vestavěnými akumulátory.

Výhodou baterií je především jejich snadná dostupnost a rychlost výměny, nevýhodou pak samotná nutnost dokupování náhradních baterií, případně pomalejší nabíjení těch dobíjecích.

Vestavěné akumulátory mají tu výhodu, že je k nabití přístroje není potřeba vyjímat. Některé modely lze dokonce dobíjet přímo z autozapalovače. Jejich nevýhoda tkví ve složitějším shánění náhradních akumulátorů, dostane-li se ten originální na pokraj životnosti, a u některých modelů výměna není ani možná.

Displej

Na trhu s alkohol testery se lze setkat se dvěma druhy displejů; těmi jsou LED displej s diodami a podsvícený LCD displej.

LED displej s diodami je vizuálně o něco výraznější, a proto se hodí i do nepříliš dobře osvětleného prostředí. Na druhou stranu se však vyznačuje vyšší energetickou spotřebou a omezenou funkčností, kdy displej neumožňuje zobrazení dalších údajů.

Podsvícený LCD displej umožňuje zobrazení nejen výsledku testu, ale také komplexnějších sdělení, jako jsou například menu či stav baterie.

Doplňkové funkce

Některé uživatele mohou zajímat také doplňkové funkce. Mezi ty nejčastější, které u alkohol testerů najdeme, patří následující:

  • automatické vypínání,
  • akustický a vizuální signál měření,
  • signalizace nutnosti kalibrace,
  • odhad střízlivosti,
  • paměť výsledků,
  • možnost propojení s PC či telefonem.

Vše se samozřejmě odvíjí od preferencí uživatele, a také toho, jakou částku je ochoten do přístroje investovat.

Test na drogy - jak vybrat

Testy na drogy: Jak vybrat nejlepší testy?

Testování na přítomnost drog slouží k detekci výskytu povolených i nepovolených návykových látek v materiálu biologického původu. Typicky k němu dochází z důvodů klinických a léčebných, ale také z důvodů soudních, případně se jedná o sportovní testování. Každý z těchto důvodů přitom vyžaduje odlišné požadavky na vyšetření – ať už je to rozsah testovaných látek, rychlost dodání výsledku, specifita vyšetření aj.

Nejčastěji vyšetření probíhá ze vzorku moči, lze se však setkat i s jinými typy testů na drogy. A ty si nyní představíme.

Typy testů na drogy a jak fungují?

Rozlišujeme dva typy testů: screeningové a laboratorní.

Screeningové testy

Screeningové testy jsou prvotním – orientačním záchytovým a nespecifickým – vyšetřením. V případě, že je takovýto test pozitivní, dochází následně ke konfirmaci orientačního nálezu prostřednictvím specifických a přesných metod.

V rámci testování se ověřuje přítomnost látek z jednotlivých skupin drog (např. amfetaminy, kanabinoidy, kokain aj.), kdy se výsledek testu v jednotlivých skupinách porovnává s předem stanovenou hodnotou CUT-OFF. Jsou-li výsledky pod hodnotou CUT-OFF, jsou považovány za negativní. V opačném případě se považují za pozitivní a dochází k již zmíněné konfirmaci.

Laboratorní testy

K laboratorním testům se přistupuje tehdy, vyšel-li pozitivně orientační screeningový test. Prostřednictvím laboratorních testů dochází k potvrzení a specifikaci nálezu. Tyto testy je však možné absolvovat i bez screeningového testu.

Slinné testy

Ze vzorku slin lze detekovat užití drog v předchozích 24 hodinách. Jednorázové testy na drogy ze vzorku slin se často uplatňují ve firmách, neboť jsou rychlé a provádí se přímo před testovanými jedinci. Neexistuje zde tak riziko záměny vzorků.

Vzhledem k tomu, že se jedná o neinvazivní způsob získání vzorku, používá jej často také policie v terénu či školská zařízení. Stačí pouze zevnitř úst testovaného odebrat pomocí vatové tyčinky či pipety vzorek slin a počkat si na výsledek.

Testy z moči

Zde hrají důležitou roli ledviny. Jejich funkce spočívá v přefiltrování nečistot z krve, které jsou následně močí vylučovány z těla ven.  Tyto částice mimo jiné zahrnují produkty rozpadu alkoholu a dalších drog, právě díky čemuž lze jejich užívání odhalit. Každá látka má však jiný poločas rozpadu, a proto se zjištění jejich přítomnosti v moči z hlediska času liší. Závisí jednak na typu užité látky, jednak na jejím množství.

Testy z moči mívají podobu papírových proužků či destiček, které se do vzorku ponoří a následně dojde k vyhodnocení výsledků.

Testy z krve

V tomto případě se testovanému jedinci odebere vzorek krve, který je následně podroben toxikologickému vyšetření. Provádí se především tehdy, je-li třeba zjistit, zda je testovaný pod vlivem právě v daný moment. Jinak není příliš vhodný, neboť se droga z krve rychle – v řádu několika hodin – odbourává. Nejčastěji se používá při ověřování přítomnosti alkoholu v krvi.

Testy z vlasů

Testy na přítomnost drog ze vzorku vlasů jsou užívány tehdy, je-li třeba jedince otestovat v delším časovém úseku (v řádech měsíců). Je tak možné odhalit užití drogy například před 2-3 měsíci, nikoliv však před 2-3 týdny, neboť v té době ještě látky nejsou ve struktuře vlasu přítomny. Přesný časový rámec k detekci výskytu daných látek však závisí na délce vlasu. Způsob podání drogy přitom není podstatný.

Existuje zde bohužel riziko, že pozitivní výsledek bude mít i osoba, která sice drogy nekonzumuje, avšak přichází s uživateli drog do kontaktu. Z tohoto důvodu je potřeba vzorek před samotným testováním jednou či vícekrát omýt.

Nejčastější dotazy

Kde koupit policejní testy na drogy?

K testování na přítomnost drog policie mimo jiné využívá jednorázové testy na drogy, které si lze jednoduše zakoupit v lékárně či drogerii, nebo na e-shopu i pro domácí užití. Tyto testy bývají dvojího druhu – ze slin a z moči – a testují buď přítomnost konkrétní látky, nebo kombinace látek různých.

Jaké dělat testy na drogy ve škole?

Za účelem testování na přítomnost drog u žáků a studentů na školách se nejčastěji uplatňují slinné testy. Jsou totiž nejméně invazivní, provádějí se na místě a poskytují rychlé výsledky. Pokud se přítomnost drogy potvrdí, pak je vhodné přistoupit k testům z moči či krve, které se vyhodnotí ve specializovaných laboratořích. V opačném případě mohou testovaní jedinci po prvotním testu namítat, že se jedná o falešně pozitivní výsledek.

Jaké dělat testy na drogy v nemocnici?

V nemocničních zařízeních se nejčastěji provádějí testy z moči. Jedná se totiž o rychlé, bezbolestné, spolehlivé a nízkonákladové řešení, které navíc dokáže odhalit i přítomnost léků na předpis, které bývají zneužívány. Výskyt testovaných látek odhalí i několik dní či týdnů po užití, ač jejich účinky už dávno pominuly.

Jakými testy na drogy kontroluje silniční kontrola?

Při silničních kontrolách se primárně používají neinvazivní slinné testy. Nejčastěji se jedná o testovací sadu Drugwipe5+. Testy odhalí užití drogy jednak těsně před řízením, jednak i její dřívější požití. Nehledě na okolnosti test hlásí pozitivní výsledek. Aby bylo možné určit, že se daný jedinec nachází pod vlivem drog i v momentě provedení prvního orientačního testu, tedy při řízení, musí se ještě podrobit laboratornímu testu z krve, který bere v potaz i hledisko času.

Co říká zákoník práce o testech na drogy?

Zákoník práce říká, že do zaměstnání nesmí pracovníci chodit pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, a ani je na pracovišti užívat. Zákaz užívání alkoholu a drog se vztahuje na celou pracovní dobu, tedy i na situace, kdy jste například na pracovním obědě. To samé platí i tehdy, jste-li na pracovišti mimo pracovní dobu, třeba na večírku s kolegy.

Výjimku tvoří pouze zaměstnanci pracující v hutích či sklárnách a také degustátoři a someliéři.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne své zaměstnance testovat – ať už namátkově či pravidelně – nemají tito jedinci příliš šanci protestovat. Respektive mohou odmítnout, ale příliš si nepomohou. Testování se provádí klasicky testerem na alkohol (tedy dechovou zkouškou) a u jiných drog orientačním testem ze slin. Pokud tyto testy zaměstnanec bez závažných důvodů odmítne, musí se rovnou podrobit vyšetření z moči nebo krve. Odmítne-li i tuto formu, hledí se na něj, jako by byl pod vlivem, a na řadu přichází veškeré sankce s tím spojené.

Jaký test na drogy se používá v případě LSD?

V případě testování na přítomnost LSD se může používat test z krve, moči i vlasů. Je však nutno brát v potaz, že v krvi droga zůstává zhruba 6-12 hodin po posledním užití, v moči 2-4 dny, ve vlasech pak až 90 dní. Čísla jsou pouze orientační, záleží totiž na množství drogy, které daný jedinec užil, jeho zdravotním stavu, věku a tělesné váze.

Veškerý obsah je majetkem Veacom s.r.o., jeho kopírování či jakékoliv jiné užití bez souhlasu, se nepřipouští.