Testování ve firmách

 

Průvodce samotestováním pro firmy a OSVČ

Základní informace k testování ve firmách, hrazení, dle velikosti firem, termíny

Dotazy jsou tematicky členěny:

Obecné dotazy k samotestování

  1. Jak postupovat při samotestování zaměstnanců?
    Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví připravilo pro firmy průvodce samotestováním bez zdravotníků, tedy postup, jak od 1. března 2021 samotestovat antigenními testy s úhradou z veřejného zdravotního pojištění. Jde o 10 kroků pro samotestování pro zaměstnavatele a OSVČ.
  2. Jaké testy jsou určeny pro samotestování ve firmách a kde se dají pořídit? 
    Jde o antigenní testy určené k použití laickou osobou, které se dají pořídit u firem uvedených v seznamu testů a držitelů výjimek na webu Ministerstva zdravotnictví, testy lze pořídit i od jejich partnerů. Seznam testů a držitelů výjimek se neustále rozšiřuje tak, jak další firmy žádají Ministerstvo zdravotnictví o výjimku a resort ji vydává.
  3. Je seznam firem, které testy dodávají, konečný?
    Nikoliv, viz předchozí odpověď.  Seznam testů a držitelů výjimek se neustále rozšiřuje. Řada firem podala žádosti, které nyní Ministerstvo zdravotnictví urychleně vyřizuje.
  4. Pokud firmy nakoupí testy například v lékárně, stále platí, že musí daný test být mezi vyjmenovanými v seznamu ministerstva zdravotnictví?
    Ano.
  5. Jak řešit testování, když dodavatel nestihne dodat testy včas? Bohužel dodací lhůta u některých firem není vyhovující. Jak řešit?
    Zaměstnavatel nesmí netestované zaměstnance vpustit na pracoviště. Může využít buď samotestování na pracovišti, testování u závodního lékaře či ve smluvním zařízení. Nezajistí-li v potřebné míře testování a pokud nelze fungovat pouze s otestovanými zaměstnanci, musí pracoviště do chvíle, kdy se testování zajistit podaří, uzavřít.
  6. Co se stane, když firma nesežene testy? Budou nabízeny testy ze státních rezerv za garantovanou cenu?
    Povaha státních hmotných rezerv takovou variantu neumožňuje. Zaměstnavatel nesmí netestované zaměstnance vpustit na pracoviště. Může využít buď samotestování na pracovišti, testování u závodního lékaře či ve smluvním zařízení. Nezajistí-li v potřebné míře testování a pokud nelze fungovat pouze s otestovanými zaměstnanci, musí pracoviště do chvíle, kdy se testování zajistit podaří, uzavřít.
  7. Kde sehnat rychle testy v potřebném množství? Jsou to testy ze seznamu uvedeného na webu MPO?
    Seznam testů a držitelů výjimek průběžně aktualizuje Ministerstvo zdravotnictví, které vydává výjimky. Dostupný je také v průvodci pro samotestování.
  8. Prodejce antigenních testů má problém, protože se na něj obrací lidé s tím, že nejsou vedeni v tabulce MZCR jako distributor, musejí být tedy někde ověřeni jako certifikovaní prodejci, případně mohou prodávat testy i když nejsou v tabulce uvedeni?
    Dle nám dostupných informací nemusí být uvedeni a mohou prodávat. Je však v jejich zájmu prezentovat, od kterého z držitelů výjimky zboží přeprodávají. Prodejci musí splňovat podmínky pro prodej zdravotnických prostředků.
  9. Od zaměstnanců společnosti, která zabezpečuje logistiku, je při dodávce zboží požadováno potvrzení o negativním výsledku testu. Jaký formulář, resp. jakým způsobem má zaměstnavatel v případě samotestování vystavit zaměstnancům takovéto potvrzení?
    Pro tento účel formulář neexistuje. Pokud potvrzení žádá klient, je forma na domluvě s klientem.
  10. Může si firma otestovat své zaměstnance testy, které nejsou zatím na seznamu schválených testů, když za ně nebude chtít proplatit příspěvek od pojišťovny, aby splnila lhůtu povinného testování?
    U tzv. samotestování – tedy bez zdravotníků platí: Aktuálně byl vytvořen seznam antigenních testů, pro které vydalo MZ výjimku podle § 4 odst. 8 nařízení vlády č. 56/2015 Sb., u něhož jsou uvedeny rovněž kontaktní údaje distributorů. Seznam těchto distributorů se postupně rozšiřuje tak, jak jsou jim udělovány výjimky Ministerstvem zdravotnictví. Testy lze zakoupit např. i v lékárnách, ale pro následné proplacení příspěvku, musí být testy na seznamu MZ ve vyjmenovaných. Metodické pokyny zdravotní pojišťovny připravují.

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách

Dotazy k povinnému testování ve firmách

  1. Od kdy bude testování ve firmách povinné a jakých firem se bude týkat?
    Testování ve firmách s 250 a více zaměstnanci je povinné od středy 3. března, od 5. března začne být testování povinné pro firmy s 50 až 249 zaměstnanci, od 17. března začne být testování povinné pro firmy s 10 až 49 zaměstnanci, od 28. března začne být testování povinné pro firmy s 1 až 9 zaměstnanci. Do 12. března by měli být otestování všichni zaměstnanci firem s více než 250 zaměstnanci, do 15. března všichni z podniků s 50 až 249 zaměstnanci, do 26. března všichni z podniků s 10 až 49 zaměstnanci a do 6. dubna zaměstnanci nevládních neziskových organizací, firem s 1 až 9 zaměstnanci a OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost (s výjimkami).
  2. Jak je to s likvidací testů pro samotestování?
    Likvidaci testů stanovuje metodický pokyn Ministerstva životního prostředí. Použité testy se při dodržení přesného postupu (použití vhodného pytle, dezinfekce) mohou dát do směsného odpadu.
  3. Týká se testování ve firmách i zaměstnanců, kteří jsou na DPP/DPČ s objemem výrazně nižším než 180h měsíčně?
    Ano. Testování se vztahuje i na dohodáře. Je-li testovaný účastníkem systému zdravotního pojištění, může zaměstnavatel nárokovat příspěvek zdravotní pojišťovny.
  4. V průvodci testováním píšete: Testy pořídím ve velkém objemu přímo od distributora. Kde najdu seznam možných distributorů?
    Aktuálně byl vytvořen seznam testů a držitelů výjimek, pro které vydalo Ministerstvo zdravotnictví výjimku podle § 4 odst. 8 nařízení vlády č. 56/2015 Sb., u něhož jsou uvedeny rovněž kontaktní údaje distributorů. Seznam testů a držitelů výjimek se postupně rozšiřuje tak, jak jsou jim udělovány výjimky Ministerstvem zdravotnictví.
  5. Kdy v týdnu bude uložena povinnost samotestování, např. každý čtvrtek?
    To záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Je však potřeba dodržet povinnost provádění testů alespoň jednou za 7 dní.
  6. Naše firma má 26 provozoven po celé ČR. Maximální počet zaměstnanců na provozovně je 13 a 100 lidí máme na centrále. U koho vzniká v takovém případě povinnost testovat?
    Pokud má společnost alespoň 1 zaměstnance, je povinna testovat všechny nehledě na jejich počty na konkrétních provozovnách.
  7. Je povinnost testovat zdravotnický i nezdravotnický personál v síti soukromých klinik? Musí se testovat i naočkovaní pracovníci? Pokud ne, tak i po teprve první dávce ze dvou? A musí se testovat i pracovníci, kteří již Covid prodělali?
    Mimořádné opatření není sektorově omezeno, pouze počtem zaměstnanců. Je-li alespoň 1, povinnost vyplývá z Mimořádného opatření MZd. Zda povinnost nevyplývá pro zdravotnický personál z jiných opatření Ministerstva zdravotnictví, nesledujeme. V tuto chvíli Mimořádné opatření již obsahuje výjimku pro očkované, takže ne, nemusí se testovat, uplynulo-li 14 dnů od poslední dávky vakcíny. Pro pracovníky, kteří se z nemoci COVID-19 vyléčili, platí 90denní výjimka, která je v Mimořádném opatření i rozcestníku na webu MPO popsána.
  8. Musí zaměstnavatel testovat pendlery ze Slovenska a Polska, když oni už mají svůj test?
    Prokáží-li se testy, které jsou uvedené v mimořádném opatření, nemusí se takoví zaměstnanci testovat na pracovišti.
  9. Firma zaměstnává osoby zdravotně postižené, máme jich více než 50 %, neodvádíme za ně odvody. Platí pro ně povinnost testovat?
    Ano, platí.
  10. Platí povinnost testování i pro vysoké, střední a základní školy a školky/jesle? Platí povinnost jen pro pedagogický a ostatní personál nebo také pro žáky a studenty?
    Povinnost platí pouze pro vysoké školy a týká se jen zaměstnanců, nikoli studentů. K případným dotazům doporučujeme kontaktovat MŠMT.
  11. Máme jedno IČO a 3 provozovny. Jak se počítají zaměstnanci z pohledu samotestů? Počítá se součet zaměstnanců pod jednou provozovnou, nebo se počítají všechny provozovny pohromadě?
    Pokud se jedná o totožného zaměstnavatele, počítají se zaměstnanci ze všech provozoven dohromady.
  12. Chtěli bychom zajistit testování ve firmě za odborné externí asistence. Je to povolený model testování? Existují zdravotní zařízení, která mají mobilní tým pro takové testování ve firmách?
    Zcela jistě existují zařízení poskytující testování POC antigenními testy. Na ty se příspěvek zaměstnavateli nevztahuje, avšak zdravotní pojišťovny hradí testování občanů i s frekvencí 1x za 3 dny.
    Testy pro samotestování jsou na trhu krátce a zatím v omezeném množství a k jejich použití není odborné asistence třeba.
  13. Započítávají se do počtu testovaných také matky na MD/RD?
    Z pohledu limitu se počítají všichni. Matky na mateřské se pak samozřejmě testovat nemusejí, podobně jako lidé, kteří pracují dlouhodobě pouze z domova.
  14. Zaměstnavatel má zaměstnance, kteří se pravidelně testují, momentálně byla skupina zaměstnanců testována 4. 3. v bezplatném testovacím centru, k 12. březnu tedy uplyne lhůta 7 dnů, zaměstnanci se chtěli registrovat v dalším datu k bezplatnému testu, bohužel z důvodu vytíženosti testovacích center jim nebyl nabídnut termín do 12. 3., a zaměstnavatel nemá dostatečnou kapacitu testů na samotestování, jak lze dále postupovat?
    Zaměstnavatel má povinnost testování zajistit. Není-li zaměstnavatel schopen zajistit, aby na pracoviště od 12. 3. (resp. v případě zaměstnavatelů s 10 až 49 zaměstnanci od 26. 3., resp. zaměstnavatelů s 1 až 9 zaměstnanci a nevládních neziskových organizací s víc než 1 zaměstnancem) vstupovaly pouze otestované osoby, musí pracoviště uzavřít do doby, než budou pracovníci otestováni.
  15. Může majitel firmy vyžadovat po člověku, který u něj pracuje na IČO vyžadovat potvrzení o negativním testu? A pokud do firmy přijede jiná firma, třeba opraváři topení, může také vyžadovat potvrzení o testech?
    Podle aktuálně platné úpravy jej jednoznačně bez testu nesmí pustit na pracoviště, ale může jej i sám otestovat a nárokovat si příspěvek či po OSVČ výsledek testu požadovat.
  16. Firma podle judikatury Nejvyššího soudu nemá zaměstnance, ale členy statutárního orgánu, jejichž vztah se řídí zákonem o obchodních korporacích, nikoli zákoníkem práce. Jak to bude s testováním u nich? Vztahuje se povinnost testovat i na ně, případně pokud by se testovat chtěli, mají nárok na proplacení testů?
    Dle aktuálně platného mimořádného opatření by se na ně povinnost a nárok na proplácení vztahovat měly.
  17. Jaké doklady budou zaměstnavatelé potřebovat k prokázání testování zaměstnanců, kteří byli testováni na odběrových místech, ale nemají žádné potvrzení, jen sms?
    Dle našeho názoru stačí testování doložit SMS.
  18. Pracuji na home office, nicméně do práce potřebuji jít zalít kytky, do kontaktu s nikým nepřijdu. Musím i já být testována?  
    Ano, bez negativního testu není možné vstupovat na pracoviště.
  19. Jak se počítá velikost firmy podle počtu zaměstnanců pro účely povinného testování (např. v případě, kdy má firma 60 zaměstnanců a z toho 40 na HO)?
    Velikost firmy bereme z Registru ekonomických subjektů. Do stropu se počítají i zaměstnanci, kteří na pracovišti z různých důvodů nejsou. Např. ti na home office se sice v pravidelných intervalech netestují, až pak před příchodem na pracoviště.
  20. Zaměstnanec má potvrzení z laboratoře z 25. 2. 2021, že má vysokou hladinu protilátky. Má se znova testovat, a pokud ne, kdy musí být opět otestován?
    Mimořádné opatření toto neřeší. Buď zaměstnanec prodělal onemocnění COVID-19 (uplynula doba stanovené izolace a nejeví žádné příznaky onemocnění), pak má výjimku dle Opatření MZd a nemusí být po dobu 90 dní od prvního pozitivního PCR nebo POC antigenního testu, o kterém předloží potvrzení, testován u zaměstnavatele. Nebo neprodělal, resp. potvrzení o testu nemá, a pak se musí prokázat negativním profesionálním testem nebo se nechat testovat u zaměstnavatele.
  21. Zaměstnanci české firmy jsou Slováci s trvalým pobytem na Slovensku, jsou očkovaní, mají dvě dávky v sobě, týká se jich výjimka nebo musí také chodit na týdenní testovaní?
    Mimořádné opatření vyžaduje jako potvrzení o očkování certifikát českého Ministerstva zdravotnictví, takže by se (do případné změny MO) měli testovat.
  22. Paní provozuje diskotéku s barem, firma je tudíž zavřená a zaměstnanci (12) jsou tím pádem doma, má je testovat?
    Dokud zaměstnanci nedocházejí na pracoviště, není třeba je testovat – je to podobné jako s home office. Musí se otestovat při prvním příchodu na pracoviště.
  23. Rodinní příslušníci pracují společně v autoservisu a veškeré objednávky řeší s klienty venku, před provozovnou. Musí se také testovat, když jsou rodina?
    Pokud se setkávají s klienty, ano, bez ohledu na to, kde.

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách

Dotazy k povinnému testování OSVČ

  1. Musí se OSVČ ve starobním důchodu /na vedlejší činnost/ testovat?
    Ne. Mimořádné opatření MZČR ze dne 22. března stanoví povinnost pro všechny osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost na území ČR.
  2. Paní je OSVČ na vedlejší činnost a prodává na jarmarcích a trzích své výrobky. V případě že se budou tyto akce konat, bude i pro ni platit povinnost testovat se?
    Nedovedeme předjímat. Ministerstvo zdravotnictví bude mimořádná opatření vydávat a upravovat dle vývoje epidemiologické situace. Od 6. dubna platí tato povinnost pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost (s výjimkami).
  3. Jsem OSVČ, pracuji v autodílně sám, přijdu do styku se zákazníkem cca 3 min (venku před dílnou).  Jaký je postup testovaní?
    Dle Mimořádného opatření MZČR ze dne 22.3. se na OSVČ vztahuje povinnost pro testování. Nejpozději 6. dubna 2021 pak nesmí být na pracovišti bez negativního testu, jelikož je ve styku s dalšími osobami.
  4. Jak se má OSVČ prokázat vůči dalším osobám ohledně výsledku testu při samotestování?
    Výsledek samotestu je nepřenosný a pojišťovny OSVČ s více klienty doporučují nechat se otestovat u lékaře a prokazovat se výsledkem profesionálního POC antigenního testu. Ten uhradí poskytovateli zdravotnických služeb pojišťovna.
  5. Jak dlouho musím archivovat doklady o absolvovaní testu na covid 19 jako OSVČ?
    Dle podmínek programu dané zdravotní pojišťovny.
  6. OSVČ si najme jiné OSVČ pro práci (práce v zemědělství). Musí být testovaní na Covid-19?
    Povinnost se odvozuje od počtu zaměstnanců firmy. Má-li OSVČ alespoň 1 zaměstnance, povinnost se na něj vztahuje a neměl by na pracoviště od 9. dubna pouštět ani neotestované externisty.

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách

Pracovněprávní souvislosti povinného testování

Povinnost zaměstnanců podstoupit testování:

Povinnost podstoupit testování na výzvu zaměstnavatele je zaměstnanci jednoznačně stanovena mimořádným opatřením (čl. III.).

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, jakožto opatření obecné povahy, lze podřadit pod ostatní předpisy, které jsou zaměstnanci povinni dodržovat, byli-li s nimi zaměstnavatelem řádně seznámeni ve smyslu § 301 písm. c) zákoníku práce. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. PL. ÚS 8/20)

Povinnost podrobit se testování se podle mimořádného opatření vztahuje na:

  1. a) zaměstnance v pracovním poměru,
  2. b) zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ),
  3. c) na dočasně přidělené zaměstnance agentury práce,
  4. d) další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci.

V případě agenturních zaměstnanců podle písm. c) případnou náhradu mzdy poskytuje jejich zaměstnavatel, tj. agentura práce, nikoliv uživatel.

Na osoby uvedené v písm. d) se pochopitelně vůbec nevztahují případné náhrady mzdy nebo platu z titulu překážek v práci plynoucí z pracovněprávních předpisů.

Povinnost podstoupit testování se nevztahuje na zaměstnance, kteří:

  • vykonávají práci mimo pracoviště zaměstnavatele (z domova), tzn. nejsou vůbec přítomni na pracovišti zaměstnavatele;
  • prodělali laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u nich doba izolace, nejeví žádné příznaky, a od prvního pozitivního testu neuplynulo více než 90 dní.
  • jsou již očkovaní proti onemocnění COVID-19, pokud od druhé dávky (resp. od první, jde-li o jednodávkové očkování) uplynulo již 14 dnů, mají vystavený certifikát Ministerstva zdravotnictví a neprojevují příznaky nemoci.

Jak postupovat, když zaměstnanec povinné testování odmítne:

Zaměstnavatel neotestovanému zaměstnanci neumožní vstup na pracoviště.

Zaměstnavatel se se zaměstnancem může dohodnout na výkonu práce z domova, čerpání dovolené či na poskytnutí neplaceného volna.

Nedojde-li k dohodě, lze se klonit k závěru, že půjde o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance podle § 199 odst. 1 zákoníku práce, za kterou zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy/platu (zaměstnavatel může náhradu poskytnout pouze na základě vlastního uvážení nad rámec zákona). K závěru, že se jedná o omluvené pracovní volno, se lze uchýlit mj. z důvodu, že při testování dochází k zásahu do tělesné integrity zaměstnance.

Je však třeba upozornit, že zaměstnanci hrozí finanční sankce podle zákona č. 94/2021 Sb. (pandemický zákon).

Jak se zachovat, když je zaměstnanec pozitivní:

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví zaměstnancům nařizuje, v případě, že je výsledek testu pozitivní, bezodkladně uvědomit zaměstnavatele, opustit pracoviště do místa svého aktuálního bydliště a informovat svého praktického lékaře, pokud jeho zaměstnavatel nestanovil, že má uvědomit podnikového lékaře zaměstnavatele. (Není-li zaměstnanec schopen informovat svého nebo podnikového lékaře, musí informovat jiného poskytovatele zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví – hygienu.)

Poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví, kteří byli uvědomeni o pozitivním výsledku testu, jsou povinni zaměstnanci bezodkladně vystavit žádanku na konfirmační PCR test. Zaměstnanec je povinen tento test podstoupit.

  1. A) Potvrdí-li konfirmační PCR test předchozí pozitivní výsledek, zaměstnanci je nařízena izolace (tj. karanténa ve smyslu § 191 zákoníku práce, která je důležitou osobní překážka v práci a půjde tak o omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci s náhradou mzdy/platu podle § 192 až 194 zákoníku práce; to neplatí v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na práci z domova, umožňuje-li to jeho zdravotní stav, případně na čerpání dovolené).
  2. B) Je-li konfirmační PCR test negativní, zaměstnanec se může vrátit na pracoviště.

Doba mezi pozitivním výsledkem antigenního testu prováděného laickou osobou (samotestování) do výsledku konfirmačního PCR testu, kdy zaměstnanec není vpuštěn na pracoviště, neboť zaměstnavatel má povinnost nepřipustit na pracovišti přítomnost zaměstnance bez negativního testu, a k výkonu práce tedy nedochází, je jinou překážkou v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce. Zaměstnanci v pracovním poměru (nikoliv na základě DPP, DPČ) za dobu jejího trvání přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. To neplatí v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na práci z domova, umožňuje-li to jeho zdravotní stav, případně na čerpání dovolené.

  1. Může zaměstnavatel, který testuje dobrovolně (má pod 10 zaměstnanců), podstoupení testu po zaměstnanci požadovat, a v případě odmítnutí zaměstnance na pracoviště nevpustit a vyvozovat z toho jakékoliv důsledky?
    V případě, že na zaměstnavatele nedopadá mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, přičemž zaměstnavatel své zaměstnance testuje „dobrovolně“ (tj. nad rámec povinností stanovených tímto mimořádným opatřením), neexistuje zde ani odpovídající povinnost zaměstnance podrobit se takovémuto testování, ledaže by to předmětné mimořádné opatření výslovně stanovilo. Zaměstnavatel tedy takovéto jednání nemůže po svých zaměstnancích vynucovat, případně zaměstnance za nepodrobení se testu sankcionovat. Pokud se zaměstnanec v těchto případech odmítne testování podrobit a zaměstnavatel jej s ohledem na tuto skutečnost z vlastního rozhodnutí odmítne vpustit na pracoviště, čímž mu znemožní výkon práce (ledaže se s ním např. dohodne na výkonu práce na dálku – z domova), lze se klonit k tomu, že se jedná o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce, za dobu jejíhož trvání zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku. Od 6. dubna bude povinné testování také u těchto zaměstnavatelů, výše uvedené se tak neuplatní.
  2. Pán pracuje ve firmě s více jak 250 zaměstnanci. Zaměstnavatel zajišťuje testování v jiné budově, vzdálené na hodinu cesty, a chce to po zaměstnanci nadělávat, má na to právo?
    Pokud zaměstnavatel vyšle zaměstnance v jeho rozvržené směně na testování do jiné budovy, zameškaná doba se posoudí jako jiná důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 199 odst. 2 zákoníku práce upravená v bodu 2 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Tato doba se tak posuzuje jako výkon práce zaměstnance, započítá se mu do jeho odpracované doby, a tudíž zaměstnanec není povinen tuto dobu odpracovat jindy (§ 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce).
  3. Jak postupovat v případě, kdy zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci testování a nutí jej, aby si sám dohledal testovací centrum a termín?
    Povinnost zajistit testování svých zaměstnanců podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví je uložena zaměstnavateli, zaměstnanec je pouze povinen se tomu podrobit. Uložit účast na testování zaměstnanci lze zásadně v rámci jeho pracovní doby a na náklady zaměstnavatele. Zameškaná doba se posoudí jako jiná důležitá osobní překážka v práci podle bodu 2 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Zaměstnanci přísluší za tuto dobu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Měly-li by zaměstnanci vzniknout jakékoli náklady v souvislosti s testováním (např. náklady na dopravu do místa testování), je zaměstnavatel povinen mu je uhradit. Způsob prokázání zaměstnanci vzniklých výdajů je třeba předem dohodnout se zaměstnavatelem. Přitom znovu připomínáme, že organizaci testování zajišťuje zaměstnavatel na vlastní náklady a na zaměstnance nelze tyto náklady přímo ani nepřímo přenášet.
  4. Kdo bude odpovědný za důsledky toho, když po zjištění pozitivního výsledku samotestu na pracovišti zaměstnanec zkolabuje, utrpí fyzické či psychické trauma nebo si při provádění odběru z nosu ublíží?
    V daném případě se může jednat o pracovní úraz. Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s ním (§ 271k zákoníku práce).  Plněním pracovních úkolů je zejména výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty (§ 273 zákoníku práce). Vyšetření prováděné na příkaz zaměstnavatele je úkonem přímo souvisejícím s plněním pracovních úkolů. Podle judikatury je působení zevních vlivů (úrazový děj) takovou událostí, která u zaměstnance vyvolá subjektivní potíže, které mu nedovolují pokračovat v práci nebo jen s určitými potížemi, nebo jej z práce zcela vyřazují. Základním předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele za úraz je příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a poškozením zdraví zaměstnance. Poškozením zdraví je nejen poškození fyzické, ale i poškození psychické. Za pracovní úraz nese odpovědnost zaměstnavatel. Jde o objektivní odpovědnost, kdy zaměstnavatel je povinen zaměstnanci nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen škodu a nemajetkovou újmu nahradit, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů BOZP, pokud se povinnosti nezprostil (§ 269 zákoníku práce).

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách

Dotazy k úhradám testování zaměstnavatelům

  1. Kolik z povinného samotestování zaplatí stát a kdo bude platit další náklady?
    Z veřejného zdravotního pojištění se bude na samotestování 4 x měsíčně hradit 60 korun na 1 zaměstnance a 1 test. Náklady navíc půjdou za zaměstnavateli.
  2. Jak je to s cenou antigenních testů?
    V nabídce distributorů jsou nyní pro samotestování různé typy testů, a to jak ze slin, tak z výtěru z nosu či z ústní dutiny. Také cena je různá. Dá se předpokládat, že s vyšší nabídkou cena na trhu klesne. Zaměstnavatelé získají, jak je uvedeno dříve, stanovenou dotaci 4 x 60 Kč, další náklady jsou jejich příspěvkem pro zdraví zaměstnanců. Zodpovědné firmy už testují několik měsíců a chrání tak zaměstnance i produkci
  3. Jaká je výše příspěvku na testy pro firmy? Popřípadě jakým způsobem se dá uplatnit sleva na testy?
    Pojišťovny zpětně proplatí příspěvek až 240 Kč za daný měsíc a testovaného. Sleva se neuděluje, k úhradě uvedené částky dochází zpětně.
  4. Kde seženu formulář k vykázání počtu provedených testů vůči zdravotní pojišťovně?
    Na webech zdravotních pojišťoven budou zveřejněny všechny potřebné informace a formuláře včetně FAQ. Na webu pojišťoven (a MPO) je formulář, kde firmy uvidí, jaké údaje po nich budou pojišťovny k testování požadovat. Zároveň bude sloužit pro kontrolu pojišťovnami nebo hygienickou stanicí. Pojišťovny připravují interaktivní formuláře, které budou k dispozici v okamžiku, kdy bude moct požádat u uhrazení nákladů za testy, tj. od začátku dubna.
    Od 1. 4. žádejte o příspěvek zdravotní pojišťovny na webu www.samotesty-covid.cz
    (VZOR evidence ke stažení: Vzor přehledu o provedených testech)
  5. V případě, že by firmy nakoupily testy přímo od výrobce, co to pro ně bude znamenat ve vztahu k proplácení nákladů a podobně?
    Pojišťovny budou proplácet příspěvek na testy uvedené na seznamu testů a držitelů výjimek, který se každým dnem rozrůstá a je zveřejněn na webu MZdr. Metodické pokyny pojišťoven jsou v přípravě.
  6. V případě, že testy firmy nakoupí od výrobce, který ale není uveden na zmíněném seznamu, co to pro ně bude znamenat ve vztahu k proplácení nákladů?
    V tuto chvíli existuje jednoduché doložení vůči zdravotním pojišťovnám, subjekt uvádějící výrobek na trh (může jít o výrobce či dovozce) v něm nefiguruje. Chcete-li mít jistotu, žádejte po svém prodejci informaci o distributorovi.
  7. Jak za testy platit – má firma zaplatit ze svého a potom to nějak přeúčtovat zdravotní pojišťovně – prosím o konkrétní postup?
    Ano, pojišťovny vyplatí příspěvek zpětně. Viz průvodce bod č. 10.
  8. A je daný limit ceny testů? 
    Cena není regulována.
  9. Jak se má firma vypořádat s případnými vícenáklady – například pokud by platila na testování zdravotníka?
    MPO řeší způsob testování, kde zdravotník není třeba, tedy samotestování, tomu odpovídá i průvodce. Rovněž je možné testování POC antigenními testy „závodním“ či smluvním lékařem daného podniku, nebo externím poskytovatelem zdravotních služeb – lékaři dostávají od zdravotních pojišťoven 350 Kč za provedený POC antigenní test. Protože se v nich výsledek přímo zaznamenává do informačního systému infekčních nemocí, lze pozitivní osobu bezodkladně izolovat a trasovat. Firmy mohou testování nadále realizovat i přímo v podniku, pokud si sjednají potřebného zdravotníka. Metodika testování ve firmách. Vícenáklady s tím spojení jdou však na vrub zaměstnavatelů.
  10. Může firma posílat své lidi na testy do autorizovaného zařízení – odběrového místa a shromažďovat výsledky? Jak se to platí v tomto případě?
    Firma musí zajistit testování zaměstnanců. Může jim tedy zajistit i testování POC antigenními testy „závodním“ či smluvním lékařem daného podniku, nebo externím poskytovatelem zdravotních služeb, ale nesmí povinnost zajistit přenést na zaměstnance, tedy je nutit si testy v testovacích centrech zajistit sami. Zaměstnanec může místo testu u zaměstnavatele předložit potvrzení o provedeném testu na odběrovém místě, pokud z různých důvodů preferuje tuto formu (např. se testuje častěji kvůli rodině). Co se týče PCR testů, tak aby náklady na ně hradila pojišťovna, musí žádanku vypsat lékař, jinak jde úhrada za testovaným. Případné náklady firem na PCR testy hrazeny nejsou.
  11. Pokud si objednáme externí tým pro antigennní testování, budeme mít nárok na finanční podporu pro zaměstnavatele?
    Ne, zdravotní pojišťovny proplácejí lékařům při POC antigenním testování 350 Kč na 1 test (1x za 3 dny), cena však nezahrnuje služby typu dopravy a odběrů na místě.
  12. Víme, že nám budou refundovány náklady pouze na jeden test na jednoho zaměstnance týdně (zhruba). Ale pokud bude testování povinné, jak často budeme muset testovat?
    Testování bude povinné jednou za 7 dní.
  13. Součástí týmu firmy jsou i zahraniční kolegové – lektoři, kteří jsou ve firmě dlouhodobě pracovně a zajišťují pro stávající české zaměstnance produktové školení. Vztahuje se povinnost testování i na ně? Kdo přispěje na jejich testování?
    Vztahuje. Jsou-li účastníky českého zdravotního pojištění, přispěje příslušná zdravotní pojišťovna.
  14. Jak otestovat zaměstnance z ciziny, kteří v ČR nemají pojištění a jejich příjmy nedosahují 10 000 Kč?
    Na náklady zaměstnavatele.
  15. Agenturní zaměstnance má povinnost testovat mateřská personální agentura nebo konečný zaměstnavatel, kde pak lidé pracují? A kdo si pak nárokuje zpětné proplacení testů od zdravotní pojišťovny?
    Dle mimořádného opatření se agenturní pracovníci pro tento účel považují za zaměstnance firmy, kde skutečně odvádějí práci. Zde je tedy nutné provádět testování a tento zaměstnavatel následně žádá o proplacení testů.
  16. Pokud si objednáme provedení testování ve firmě u externího lékaře, může si lékař na své úkony vyžádat úhradu u pojišťovny?
    Jsme toho názoru, že ano. Lékaři náleží dle MZdr úhrada výkonu provedení POC antigenního testu 350,72 Kč. Výkon obsahuje kompletní činnosti realizované v rámci provádění výkonu, kterými jsou odběr biologického materiálu, zpracování vzorku, testovací sada – antigenní test, vyhodnocení testu, osobní ochranné prostředky a zápis do ISIN (viz web Ministerstva zdravotnictví). Další náklady by však šly na vrub zákazníka – firmy.
  17. Firma objednala testy od akreditovaného dodavatele z tabulky MZd, ale faktura byla vystavena jinou firmou – místo firmy Novatin s.r.o. přišla zálohová faktura od firmy Care Comm Pharm s.r.o. Bude na tuto fakturu uplatněna dotace?
    Care Comm Pharm je partnerem firmy Novatin a i v seznamu testů a držitelů výjimek na webu MZdr figuruje mezi kontakty. Předpokládá se však i fungování prostředníků, kteří nejsou takhle explicitně uváděni.
  18. Mám zaměstnance s minimálním úvazkem, za které firma neprovádí odvody. Jak mohu nárokovat dotaci na testování zaměstnanců?
    Je-li testovaný účastníkem systému zdravotního pojištění, může zaměstnavatel nárokovat příspěvek zdravotní pojišťovny jako za každého jiného zaměstnance.
  19. Mohou zaměstnavatelé žádat o proplacení testů i v případě kdy mají méně než 10 zaměstnanců a testování probíhá dobrovolně?
    Ano, mechanismus příspěvku vznikal nezávisle na tom, zda je na určitou skupinu vztažena povinnost. Žádat mohou např. i OSVČ bez zaměstnanců, pokud dobrovolně testují sebe sama.
  20. Při vyplňování formuláře na testování ve firmách se musí v tabulce vyplnit pole VOJ. Co to je VOJ?
    Číslo plátce pojistného tvoří osmimístné identifikační číslo a dvoumístné číslo vnitřní organizační jednotky (VOJ), které přidělí zdravotní pojišťovna v případě existence více mzdových účtáren. Má-li zaměstnavatel jedinou mzdovou účtárnu, uvede jako dvoumístné číslo vnitřní organizační jednotky „00“. Podrobné informace k VOJ.
  21. V průvodce testováním stojí: „Jednou měsíčně vykáži firmy vůči zdravotním pojišťovnám testovaných zaměstnanců počty provedených testů prostřednictvím příslušných formulářů.“ Kde lze najít příslušný formulář? V jakém formátu má firma vést evidenci testování všech zaměstnanců?
    Společnost či OSVČ si průběžně ukládá účtenky za nakoupené testy. Na webech zdravotních pojišťoven budou zveřejněny všechny potřebné informace a formuláře včetně FAQ. Formulář evidence provedených testů, který bude podkladem pro kontroly ze strany zdravotních pojišťoven a hygienických stanic, je ke stažení na webu MPO: Vzor přehledu o provedených testech.
  22. Bude mít každá pojišťovna svůj formulář, nebo bude vytvořen jeden, kde zaneseme všechny údaje a najednou pošleme?
    Pokud víme, bude jeden společný systém. Pojišťovny na něm pracují.
    Od 1. 4. žádejte o příspěvek zdravotní pojišťovny na webu www.samotesty-covid.cz
  23. Bude propláceno mobilní testování mimo sídlo pracoviště?
    Jde-li o samotesty, mělo by být.
  24. Existuje možnost provedení samotestu v domácím prostředí, jde-li o zaměstnance pracující déle než 7 dní mimo pracoviště? Musí v tomto případě poskytnout test zaměstnavatel, nebo si test musí koupit sám zaměstnanec? Jak poté zaměstnanec prokáže výsledek testu zaměstnavateli, který jej požaduje pro účely proplacení ze strany pojišťovny?
    Test je povinen zajistit pro své zaměstnance zaměstnavatel. Na zaměstnance, kteří vykonávají práci mimo pracoviště (z domova), tzn. nejsou vůbec přítomni na pracovišti, se povinnost testování nevztahuje, dokud na pracoviště z různých důvodů nepřijdou. Mimořádné opatření umožňuje samotestování v domácích podmínkách pouze v případě, že zaměstnanec předchozích alespoň 7 dnů nedocházel na pracoviště. Výsledky testů (i těch provedených mimo pracoviště) musí pro případnou kontrolu zdravotní pojišťovny či hygienické stanice zaměstnavatel evidovat. Také musí uschovat faktury za nákup testů, nejen pro účetní, ale i kontrolní účely.
  25. Jakým způsobem vykazovat zaměstnance a externí zaměstnance (problematika GDPR). Jak je nutné formuláře vykazovat (s ohledem na kmenové a externí zaměstnance)?
    Z hlediska Mimořádného opatření MZd je na další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdodnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci, nahlíženo jako na zaměstnance, čili při samotestování na pracovišti je možné je otestovat a vykázat pojišťovnám 1x měsíčně prostřednictvím webového formuláře, který k tomu zveřejní. Z hlediska GDPR je k využití stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů.
    Mimořádné opatření neřeší, zda má být evidence externistů vedena zvlášť od kmenových zaměstnanců.
  26. Pokud firma otestuje dobrovolně i zaměstnance, kteří jsou na homeoffice a dovolené, může si žádat o příspěvek na tyto testy?
    Doporučujeme se obrátit na konkrétní zdravotní pojišťovny.
  27. Aktuálně je proplácen jeden test za týden. Na březen vychází jen 3 týdny, na duben pak 5 týdnů. Proplatí zdravotní pojišťovna tedy 5 krát 60,- nebo jak se toto bude řešit?
    Limit 4 hrazených testů měsíčně byl stanoven po dohodě se zdravotními pojišťovnami a skutečná délka měsíce v něm není odražena. Za pátý test, ať je proveden z důvodů kalendářních či kvůli opakování neprůkazného testu, pojišťovny příspěvek nevyplatí.
  28. Naše firma zakoupila větší množství testů, přičemž část testů chceme postoupit naší dceřince. Může si dceřinka požádat o úhradu ze strany pojišťoven, i když fakturu bude mít od nás (budeme jim to fakturovat)?
    Mateřská firma se distribucí své dceřiné firmě dostává do pozice prodejce zdravotnických prostředků a musí se řídit příslušnými zákony. Více viz. https://www.niszp.cz/cs/postup-pro-hospodarske-subjekty-dodavajici-ag-testy-s-vyjimkou-pro-sebetestovani. V principu pak platí, že samotestování se provádí u zaměstnavatele, tedy v tomto případě u dceřiné firmy, takže by o příspěvek měla žádat ta.

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách

Testování v praxi

  1. Jak funguje antigenní test v případě samotestování? Provádí se stěry, kloktání?
    Každý typ testu má popsán vlastní způsob odběru – viz tabulka Seznam antigenních testů od MZ ČR.
  2. Jak zajistíte, aby se s testy nějak nekšeftovalo? Například samotest si může udělat člověk sám, pokud se obává, že bude pozitivní, nechá to udělat někoho jiného atd….? 
    Pokud zaměstnanec v rámci sedmidenního období vykonává práci výlučně mimo pracoviště, zaměstnavatel umožní zaměstnanci podstoupit preventivní test mimo něj. A priori nepředpokládáme, že by takoví lidé chtěli šířit nakažlivou chorobu.
  3. Jak často a jakými testy musí firmy testovat – jsou to jenom antigenní testy nebo je v určitém intervalu třeba testovat i PCR testy?
    Stanovuje mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví.
  4. Může si zaměstnanec, který každý den chodí do práce, udělat test sám doma, než přijde na pracoviště?
    Možnost testování mimo pracoviště je v mimořádném opatření uvedena pouze pro případ, kdy zaměstnanec v rámci sedmidenního období vykonává práci výlučně mimo pracoviště zaměstnavatele.
  5. Může jít pracovník ke svému praktickému lékaři a požádat o test?
    Pokud je praktický lékař pracovníka zapojen do antigenního testování, tak ano, nesmí k tomu však být zaměstnavatelem nucen, protože povinnost zajistit testování je na bedrech zaměstnavatele. Žádanku pro PCR test lékař může vypsat jen v případě příznaků, trasování apod.
  6. Může firma pověřit nějakého pracovníka, který není zdravotník, a ten pak bude na pracovišti testovat své kolegy? Jak se tato situace řeší v případě PCR testů?
    U samotestů antigenní testy používá laická osoba, tedy asistovat při samotestování může i firmou pověřený pracovník, který není zdravotník a který bude mj. provádět evidenci. Pro využívání PCR testů nebo POC antigenních testů je zdravotník potřeba.
  7. Co má firma dělat, když odhalí pozitivně testovaného antigenním testem? Jak přesně postupovat – odeslat na PCR test? Poslat rovnou dotyčného do karantény? Kam nahlásit pozitivní testování? 
    Pozitivně testovaný má povinnost kontaktovat lékaře nebo hygienickou stanici a postupovat dle jejich pokynů. Viz průvodce bod č. 8.
  8. Má firma začít trasovat sama nebo předat hygieně, případně jinému orgánu?
    Lékař nebo hygienická stanice pošle potenciálně pozitivního zaměstnance na konfirmační PCR test. V případě pozitivního výsledku začíná standardní proces trasování hygienickou stanicí.
  9. Musí mít všichni zaměstnanci před zahájením pracovní směny negativní test?
    Ano, k takovému potvrzení však postačí provést test jen jednou týdně, ne před každou směnou.
  10. Je možné testy rozdat zaměstnancům, aby si je provedli v domácím prostření ještě před příchodem na pracoviště? Pokud ano, jak lze zabránit tomu, aby zaměstnanec předložil zfalšovaný negativní test, i když byl pozitivní?
    Mimořádné opatření toto umožňuje pouze v případě, že zaměstnanec předchozích alespoň 7 dnů nedocházel na pracoviště. A priori nepředpokládáme, že by potenciálně pozitivní zaměstnanec chtěl šířit nakažlivou chorobu. Výsledky testů (i těch provedených mimo pracoviště) musí pro případnou kontrolu zdravotní pojišťovny či hygienické stanice zaměstnavatel evidovat. Také musí uschovat faktury za nákup testů, nejen pro účetní, ale i kontrolní účely.
  11. Zaměstnanec si provede samotest s pozitivním výsledkem, potom následně s nějakým odstupem jde na PCR test, který je také pozitivní. Od kdy nastupuje do karantény? Hned po samotestu? Nebo ho po samotestu dá zaměstnavatel na překážky? A zaměstnanec jde do karantény až v případě pozitivního PCR testu?
    Okamžitě po pozitivním samotestu má povinnost informovat lékaře či hygienickou stanici, kteří kromě vypsání žádanky na PCR test stanoví další postup. Předpokládáme, že stanoví i povinnost izolace. Do výsledku konfirmačního testu se pak jedná o překážky na straně zaměstnavatele, protože takový pracovník nesmí být vpuštěn na pracoviště.
  12. Kdo z firmy má nárok se dozvědět výsledky testu zaměstnance, které bude provedeno v odběrovém centru? Je to vzhledem k GDPR vůbec přípustné?
    Povinnost informovat zaměstnavatele vychází z mimořádného opatření MZdr, takže z hlediska GDPR to dle našeho názoru přípustné je. Informace by měla být předána útvaru či zaměstnancům, kteří zpracovávají osobní údaje a další důvěrné informace zaměstnanců, např. osobnímu oddělení, oddělení bezpečnosti, krizového řízení či podobně, podle toho, jak jsou ve firmě nastavené procesy. Výkaz, do kterého se zaznamenávají výsledky testů zaměstnanců, slouží pro účely kontroly ze strany zdravotních pojišťoven a hygienických stanic. ÚOOU vydal k tématu rámcové vyjádření.
  13. Jakým způsobem bude dokládáno provedení testu v domácím prostředí pro výplatu dotace? Je to vůbec možné? Nebudou pojišťovny požadovat potvrzení od kvalifikovaných pracovníků?
    Podmínky každého zaměstnavatele jsou jiné, proto nebyl vydán centrální pokyn. Možnost testování mimo pracoviště je v mimořádném opatření uvedena pouze pro specifické případy, nemělo by tedy jít o hlavní a nejrozšířenější způsob. Metodické pokyny pojišťoven teprve vznikají.
  14. Můj zaměstnanec pracuje na dohodu u vícero zaměstnavatelů, u jednoho pracuje na HPP.  Postačí mu provedení testu u toho zaměstnavatele, u něhož je na HPP? Máme jej evidovat v našich seznamech s tím, že mu by test proveden u jiného zaměstnavatele?
    Dle mimořádného opatření se může místo testu na pracovišti člověk prokázat výsledkem profesionálního testu. Pro samotesty provedené u jiného zaměstnavatele taková výjimka v tuto chvíli není. Tím pádem by se měl u každého zaměstnavatele člověk otestovat znovu. Je velmi pravděpodobné, že pojišťovny neproplatí testy všem, ale metodické pokyny pojišťovny připravují a neznáme ani jejich pracovní podobu.
  15. Je limitována odměna zaměstnancům, kteří ve firmě testují ostatní zaměstnance?
    Odměňování zaměstnanců pověřených asistencí při samotestování, resp. zapisováním, mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví neřeší.
  16. Pokud zaměstnance nebude testovat zdravotník, postačí slovní vyjádření zaměstnance, že je negativní? Jak prokáže zaměstnavatel pravdivost takového tvrzení zaměstnance vůči rozhodnému orgánu?
    Firmy si mohou testování zajistit několika způsoby. První možností je volba závodního lékaře, který může antigenní testy nabízet a testovat všechny zaměstnance v rámci podniku. Společnosti mohou ve firmě také testovat, pokud si zajistí externího poskytovatele zdravotních služeb. U samotestů antigenními testy je také možné použít laickou osobu, tedy asistovat při samotestování může i firmou pověřený pracovník, který není zdravotník a který bude mj. provádět evidenci. Testování probíhá v prostoru na pracovišti k tomu vyhrazenému zaměstnavatelem. Informaci o provedení a výsledku testu zaměstnance vč. jeho čísla pojištěnce zaznamenává pověřený zaměstnanec do přehledu o provedených testech – ke stažení na webu MPO. Tento formulář bude výkazem pro pojišťovnu. Zdravotní pojišťovny v nejbližší době zveřejní online formulář, včetně informací k tomu potřebných. Samotestování mimo pracoviště je mimořádným opatřením povoleno pouze zaměstnancům, kteří se alespoň posledních 7 dní nevyskytovali na pracovišti. V takovém případě je stanovení způsobu, jak má zaměstnanec prokázat výsledek testu, na zaměstnavateli.
  17. Pokud bude výsledek testu neprůkazný, bude nutno test opakovat? Bude možné vykázat zdravotní pojišťovně více testů, když k této situaci dojde?
    Ano, bez negativního testu nelze zaměstnance pustit na pracoviště. Pojišťovna však proplatí příspěvek na maximálně 4 provedené testy měsíčně bez ohledu na jejich výsledek.
  18. Jsem externí dopravce a jedu do firmy (pouze na rampu, nejdu dovnitř), která má více než 250 zaměstnanců. Na základě čeho může firma požadovat test, případně mě testovat?
    Je-li rampa součástí pracoviště zaměstnavatele, pak musí být i dopravce testován podle aktuálně platného mimořádného opatření. Navštěvuje-li pracoviště více klientů/externích dodavatelů apod., doporučuje MPO i pojišťovny, aby se tito externí pracovníci nechali testovat profesionálním POC antigenním testem u poskytovatele zdravotnických služeb, jehož negativním výsledkem se mohou prokazovat u všech klientů.
  19. Jak si má firma ověřit otestování jiného pracovníka, který vstupuje na jejich pracoviště? Např. jde-li o kurýra či pošťáka?
    Vstupuje-li na pracoviště, musí předložit výsledek profesionálního testu nebo se na místě podrobit samotestu. Řešíme však s Ministerstvem zdravotnictví, zda je možné pro kurýry, řidiče a podobně, kteří pouze předají zásilku či složí zboží, upravit mimořádné opatření.
  20. Je povinností firmy dávat potvrzení zaměstnancům, že zaměstnanec byl negativní?
    Není. Výsledek testu provedeného laickou osobou se zaměstnanec dozví hned po provedení testu a zaměstnavatel jej zanese do formuláře, který je na webu MPO. Chce-li zaměstnavatel vydávat zaměstnancům potvrzení např. pro kontrolu a zajištění plynulého vstupu na pracoviště, je to zcela na jeho zvážení a forma není stanovena. Případné potvrzení však může sloužit pouze pro účely daného zaměstnavatele, nikoliv pro prokazování se jinde.
  21. Jakým způsobem vyzvat zaměstnance, aby podstoupil test? Aby nedošlo k tomu, že se zaměstnanec odvolá na to, že nebyl řádně vyzván.
    Mimořádné opatření MZČR stanoví povinnost zaměstnavatelů vyzvat své zaměstnance. Forma je tedy na každém z nich (e-mail, intranet, nástěnka, prostřednictvím vedoucího pracovníka apod.).
  22. Když do firmy přijde kandidát na výběrové řízení (tedy není ještě zaměstnancem firmy), musí být otestován nebo se musí on sám prokázat negativním testem? Bude možno jej otestovat a uplatnit si nárok na dotaci?
    Uchazeč při pohovoru není zaměstnancem a nevykonává práci, takže z hlediska výkladu mimořádného opatření jej není třeba testovat. Pro zvýšení účinnosti opatření to však lze doporučit a je nezbytné dodržet všechny ostatní mimořádná opatření týkající se shromažďování osob a hygienická opatření. Zcela jistě však nelze uplatnit nárok na příspěvek za období, kdy ještě nebyl zaměstnancem či zde nevykonával práci z jiného titulu.
  23. Pokud firma nebude požadovat kompenzaci za testy od zdravotní pojišťovny, musí někde evidovat zaměstnance, kteří jsou negativní a tuto evidenci někam posílat?
    Evidenci vést musí, povinnost je zakotvena v mimořádném opatření MZd. Pokud nebude zaměstnavatel žádat o příspěvek, nemusí evidenci nikam posílat a měl by ji mít pouze připravenou pro případ kontroly dodržování mimořádných opatření.
  24. Je pracovník inspekčního orgánu, který vykonává pracovní úkony na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci (přítomnost kontrole, sepsání protokolu, projednání nálezu) povinen prokázat, že splnil testovací povinnost dle vládního opatření?
    Povinnost kladená na „další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci“ se nevztahuje na osoby, které vykonávají kontrolní nebo inspekční činnost u daného zaměstnavatele. U těchto osob tak zaměstnavatel nejen, že nemá povinnost zajistit testování, ale ani nemá právo po nich vyžadovat prokázání se testem. Tyto osoby nevykonávají práci nebo obdobnou činnost se zaměstnanci zaměstnavatele, neboť smyslem jejich činnosti je jiná práce, než je předmět činnosti zaměstnavatele. Inspekce nebo kontrola není spolupráce. Nicméně je třeba připomenout, že i tyto osoby podléhají povinnosti testování, avšak ve vztahu k jejich zaměstnavateli.

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách – Zpět na obsah konkrétních dotazů